Múdrost Boha a pravda

Múdrost Boha a pravda Otce nebes kého,

Kristus člověk jat jest byl času večerního.

Od milých učedníkův mnohých opuštěný,

od Jidáše prodaný, zrazen i vydaný.

První hodinu Ježíš veden ku Pilátovi -

tu falešnými svědky hned naň žalovaný.

Políčky mu dávali, oči zavázali,

na tvář jeho plvali, prorokův nám řókali.

Ukřižuj jej, volali při třetí hodině -

posměšně na stolici vsazen v zlatohlavě.

Hlava hejo zbodaná hlohovou korunou -

z města na smrt vyveden s křížem Zlatou branou.

V hodinu šestou náš Pán, žízniv, těžce volal,

maje prve muk dosti, ocet s žlučí přijal.

Mezi lotry pověšen, počtán za zločince -

jeden Jeho Milosti lál mu zlořečení.

Při deváté hodině, Ježíš duši pustil,

Helí, helí volaje, Otci ji poručil.

Bok jeho ostrým kopím, probod rytíř slepý,

země se velmi třásla, slunce, měsíc tmavý.

Tělo s kříže složeno v nešporní hodinu,

když právě dokonalo, pro tě-duši hříšnou.

Ukrutnou smrt podstoupil, světa Vykupitel,

spravedlivý za hříšné, těžké muky trpěl.

Hodiny tyto Kriste, Tvého umučení -

dej na pamět' míti našeho spasení.

Již v hodinu kompletní v hrobě pochováno,

tělo Ježíše drahé stráží vosázeno.

Jenž jsi ráčil trpěti, smrti boj podstoupil,

bud' přítomen v zármutcích, abys nás potěsil.

Všichni lidé pomněte, vážiti nábožně

Kristovo umučení, neb nás získal pracně.

Trpkosti Tvé v zásluze, náš Pane Ježíši,

potěšení popřej nám, vší křest'anské říši.

Bychom Tě, živi jsouce, srdcem milovali,

po vzkřísení těl našich, k Tobě se dostali.

Svatý Pán Bůh zástupův, zpívajíc nebeských -

na tvář at' vždy patříme jsouce v losu Svatých. Amen!