Jak milý čas
B. Martinů
Jak milý čas, když po tichém moři
paprsky slunce večer se baví
tu v vzpomínky mé se mysl zaboří
a pamět vzdechem k tobě se modlí.
A když tak zřím jak hopká světel
řad po hladké vlně v západ hořící
tou zlatou stezkou, bych přál se
odebrat tam v čarnou dál tam klidu dosíci.