Rusalka

Responsief blok lib/tran/syn

Rusalka Libretto

JEDNÁNÍ PRVNÍ(Palouk na kraji jezera. Kolem lesy, v nich

JEDNÁNÍ PRVNÍna břehu jezera chalupa Ježibaby. Měsíc

JEDNÁNÍ PRVNÍsvítí. Na staré vrbě, jež se sklání k jezeru,

JEDNÁNÍ PRVNÍsedí Rusalka, smutně zamyšlena)

tančí na polouku

TŘI LESNÍ ŽÍNKYHou, hou, hou

TŘI LESNÍ ŽÍNKYstojí měsíc nad vodou!

TŘI LESNÍ ŽÍNKYZvědavě se v hloubku dívá,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYpo kameni ke dnu splývá,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYhastrmánek hlavou kývá,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYhou, hou, hou,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYstarou hlavou zelenou.

TŘI LESNÍ ŽÍNKYHou, hou, bou,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYkdo to chodí nocí tou?

TŘI LESNÍ ŽÍNKYHastrmánku, měsíc stoupá,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYuž se tobě v okně vloupá,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYža chvíli se k tobě vloupá,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYhou, hou, hou,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYve tvou síňku stříbrmou!

TŘI LESNÍ ŽÍNKYHou, bou, hou,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYměsíc bloudí nad vodou!

TŘI LESNÍ ŽÍNKYPo jezeře tančí vánek,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYprobudil se hastrmánek,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYhastrmánek, hastrmánek,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYhou, hou, hou,

TŘI LESNÍ ŽÍNKYbublinky už ze dna jdou.

TŘI LESNÍ ŽÍNKY(Vodník se vynoří

TŘI LESNÍ ŽÍNKYa mne si oči)

LESNÍ ŽÍNKYHou, hou, hou,

LESNÍ ŽÍNKYhastrmánek nad vodou!

LESNÍ ŽÍNKYHastrmánek chce se ženit,

LESNÍ ŽÍNKYkterá z vás chce vodu pěnit,

LESNÍ ŽÍNKYdědka česat, lože změnit,

LESNÍ ŽÍNKYhou, bou, hou,

LESNÍ ŽÍNKYs babkou hastrmanovou?

LESNÍ ŽÍNKY(Skotačí kolem

LESNÍ ŽÍNKYVodníka)

VODNÍKI pěkně vítám z lesa k jezeru!

VODNÍKJakž, je tam smutno bujným slečinkám?

VODNÍKMám dole na dnĕ samu nádheru

VODNÍKa zlatých rybek no pytle tam mám

VODNÍKrákosím se kmitnu,

VODNÍKruku svou jen napnu,

VODNÍKpo slečince chňapnu,

VODNÍKza nožky ji chytnu,

VODNÍKstáhnu si ji k nám!

Lapá nemotorně po lesních žínkách

LESNÍ ŽÍNKYHastrmánku, heja hej,

LESNÍ ŽÍNKYtedy si nás nachytej!

LESNÍ ŽÍNKYHou, hou, hou

LESNÍ ŽÍNKYkterou chytíš, mužíčku,

LESNÍ ŽÍNKYda ti pěknou hubičku!

LESNÍ ŽÍNKYAle žena, hahaha,

LESNÍ ŽÍNKYza uši ti vytahá!

LESNÍ ŽÍNKYHeja hej!

Rozutekou se

VODNÍKUličnická havět!

VODNÍKKterak zbrkle pádí!

VODNÍKHorem, dolem,

VODNÍKdolem, polem

VODNÍKinu, mládí, mládí!

RUSALKAHastrmánku, tatíčku!

VODNÍKKýho šlaka, dítĕ

VODNÍKsnad mi tady v měsíčku

VODNÍKnesušiš me sítĕ?

RUSALKAHastrmánku, tatíčku,

RUSALKAnež se vody zpění,

RUSALKAsečkej se mnou chviličku,

RUSALKAaf mi smutna není!

VODNÍKI vida, smutno!

RUSALKAVšechno řeknu ti!

VODNÍKA dole taky?

RUSALKASmutno k zalknutí!

VODNÍKDole, kde je samý rej?

VODNÍKNení možná! Povídej!

RUSALKAChtěla bych od vás hlubin těch se zbýti,

RUSALKAčlověkem být a v zlatém slunci žíti!

VODNÍKMohu-liž věřit vlastním uším svým?

VODNÍKČlověkem býti? Tvorem smrtelným?

RUSALKASám vyprávěls ty zvěsti neznámé,

RUSALKAže mají duši, které nemáme,

RUSALKAa duše lidí že jde nebi vstříc,

RUSALKAkdyž člověk zhyne a když znikne v nic!

VODNÍKDokud rodná kolébá tĕ vino,

VODNÍKnechtěj duši,

VODNÍKta je hříchu plna!

RUSALKAA pina lásky!

VODNÍKVodo pravěká

VODNÍKsnad nemiluješ, dítĕ, člověka?

RUSALKASem často přichází

RUSALKAa v objetí mé stoupá,

RUSALKAšat shodí no hrázi

RUSALKAa v loktech mých se koupá.

RUSALKALeč pouhou vlnou jsem,

RUSALKAmou bytast nesmí zĭĭti,

RUSALKAó vím, že člověkem

RUSALKAdřív musila bych býti,

RUSALKAjak já jej objímám

RUSALKAa vinu já jej v ruce,

RUSALKAby on mne objal sám

RUSALKAa zulíbal mne prudce!

VODNÍKDítĕ, dítĕ, z noci do noci

VODNÍKtvoje sestry budou pro tebe plakat

VODNÍKuž ti není pomoci,

VODNÍKčlověk-li tĕ v svou moc doved' zlákat!

RUSALKAHastrmánku, mužíčku,

RUSALKAon mne musí zočit

RUSALKApověz, pověz, tatíčku,

RUSALKAco mám, smutná, počít?

VODNÍKZtracena, ztracena do věků,

VODNÍKprodána, prodána člověku!

VODNÍKMarno je lákat tĕ dolů v rej

VODNÍKJežibabu si zavolej,

VODNÍKubohá Rusalko bledá!

Potápí se

VODNÍKBěda! Běda! Běda!

Zmizí pod vodou

RUSALKAMěsíčku no nebi hlubokém,

RUSALKAsvětlo tvé daleko vidí,

RUSALKApo světě bloudíš širokém,

RUSALKAdíváš se v příbytky lidí.

RUSALKAMěsíčku, postůj chvíli,

RUSALKAřekni mi, kde je můj milý!

RUSALKAŘekni mu, stříbrný měsíčku,

RUSALKAmé že jej objímá rámě,

RUSALKAaby si alespoň chviličku

RUSALKAvzpomenul ve snění no mne.

RUSALKAZasvit mu do daleka,

RUSALKAřekni mu, kdo tu naň čeká!

RUSALKAO mně-li duše lidská sní,

RUSALKAaf se tou vzpomínkou vzbudí!

RUSALKAMěsíčku, nezhasni, nezhasni!

Měsíc zmizí v mracích

RUSALKATa voda studí, ó studí!

Zachvěje se úzkostí.

RUSALKAJežibabo! Ježibabo!

pod vodou

VODNÍKUbohá Rusalko bledá!

VODNÍKBěda! Běda! Běda!

úpěnlivě

RUSALKAJežibabo! Ježibabo!

vyjde z chalupy a rozhlíží se

JEŽIBABALkáním, štkáním, naříkáním

JEŽIBABAkdo mne budí před svítáním?

RUSALKAJežibabo, léku dej mi,

RUSALKAvodní kouzlo se mne sejmi!

JEŽIBABASlyším cosi, čichám cosi

JEŽIBABAozvi se a pověz, kdo jsi!

RUSALKARusalka jsem, vodní víla,

RUSALKAdej mi léku, tetko milá!

JEŽIBABAJsi-li víla, zjev se hbitě,

JEŽIBABAukaž se mi, krásné dítĕ!

RUSALKAVlnami jsem upoutána,

RUSALKAdo leknínů zamotána.

JEŽIBABAVytrhni se, cupy dupy,

JEŽIBABApospěš ke mně do chalupa

JEŽIBABApust ji, vlnko, pust ji ke mně,

JEŽIBABAaf se nožky dotknou zemĕ!

JEŽIBABA(Rusalka seskočí a namáhavě tape

JEŽIBABAk Ježibabé)

JEŽIBABANožičky, neste ji, Nožičky, držte ji

JEŽIBABAvida, jak nožičky chodit

JEŽIBABAuž umějí!

klesne k nohám Ježibaby

RUSALKAJežibabo, pomoz, pomoz!

RUSALKAStaletá moudrost tvá všechno vi,

RUSALKAproniklas přírody tajemství,

RUSALKAza nací hlubokých o lidech sníš,

RUSALKAodvěkym živlům rozumíš,

RUSALKApozemské jedy, paprsky měsíce

RUSALKAdovedeš svařit no léků tisíce,

RUSALKAdovedeš spojit, dovedeš bořit,

RUSALKAdovedeš usmrtit, dovedeš stvořit

RUSALKAčlověka v příšeru, příšeru v člověka,

RUSALKAdovede proměnit moudrost tvá odvěká,

RUSALKArusalky za noci hrozbou svou strašíš,

RUSALKApro lidské strasti divné léky snašíš,

RUSALKApro nás i pro lidi ve světě dalekém

RUSALKAsama jsi živlem sama jsi člověkem,

RUSALKAse smrtí věčnost je věno tvé

RUSALKApomoz mi, pomoz mi, zázračná ženo!

JEŽIBABATo já znám, to já znám,

JEŽIBABAs takovou se chodí k nám!

JEŽIBABAAle slyš, pilně slyš,

JEŽIBABAnežli léku okusíš,

JEŽIBABAperly máš, krásu máš,

JEŽIBABApomohu-li, co mi dáš?

RUSALKAVše, co mám, si vem,

RUSALKAale udělej mne člověkem!

JEŽIBABAA nic víc? Pranic víc?

JEŽIBABAProto přišlas úpějíc?

JEŽIBABAVoda tĕ už omrzela,

JEŽIBABAlidského jsi lačna těla,

JEŽIBABAmilování, laškování,

JEŽIBABAhubiček a cukrování

JEŽIBABAto já znám, to ja znám,

JEŽIBABAs takovou se chodí k nám!

RUSALKATvoje moudrost všechno tuší

RUSALKAdej mi lidské tělo, lidskou duši!

JEŽIBABADám ti, dám,

JEŽIBABAvěz lo rarach sám!

JEŽIBABAAle ty mi musíš dát

JEŽIBABAprůsvitný svůj vodní šat

JEŽIBABAa když lásky neokusíš

JEŽIBABAno světě,

JEŽIBABAzavržena žití musíš

JEŽIBABAv hlubinách zas prokletě!

JEŽIBABAZtratíš-li tu lásku, po niž tvůj cit prahne,

JEŽIBABAkletba vodních mocí zas tĕ v hloubku stáhne,

JEŽIBABAa než nabudeš ji, trpět budeš též,

JEŽIBABApro všechen lidský sluch něma zůstaneš!

JEŽIBABAChceš být němá, chceš,

JEŽIBABApro toho, jejž miluješ?

RUSALKAJeho-li lásku poznat smím,

RUSALKAráda, věř, pro něj oněmím!

JEŽIBABAStřez si ho, střez,

JEŽIBABAa věz to, věz,

JEŽIBABAprokleta-li se vrátíš ve vodníkovu říš,

JEŽIBABAmiláčka svého také zahubíš!

JEŽIBABAStane se navždy obětí

JEŽIBABAvěčného tvého prokletí!

RUSALKAČistou duší, čistou lidskou duší

RUSALKAmoje láska všechna kouzla zruší!

JEŽIBABATedy pojd’, honem pojd’,

JEŽIBABAdo chaty mne vyprovod’!

JEŽIBABAV krbu jedy navaříme,

JEŽIBABArusalku tím napojíme.

JEŽIBABAAle potom ani muk,

JEŽIBABAčury mury fuk!

JEŽIBABA(Vejdou do chalupy, v jejímž okénku

JEŽIBABAzaplane červená záře. Proud jisker

JEŽIBABAvyrazí komínem. Za chvíli lze slyšet

JEŽIBABAsykot v kotli. Do toho se mísí zaklínání

JEŽIBABAJežibaby. Lesní žínky slyšíce to

JEŽIBABAvybíhají z lesa a postrašeny nahlížejí

JEŽIBABAokénkem do chalupy)

v chalupě

JEŽIBABAČury mury fuk

JEŽIBABAbílá pára vstává z luk!

JEŽIBABAKapka krve dračí,

JEŽIBABAdeset kopek žlučí,

JEŽIBABAteplé srdce ptačí,

JEŽIBABAuž to z kofle hučí!

JEŽIBABASkoč, můj mourku, skoč a skoč,

JEŽIBABAvarem v kotli pozatoč!

JEŽIBABACury mury fuk,

JEŽIBABAnelekej se větších muk!

JEŽIBABATot’ tvé lidské věno,

JEŽIBABAa to musíš píti,

JEŽIBABAtím, co uvařeno,

JEŽIBABAjazyk zdřevění ti!

JEŽIBABASkoč, můj mourku, hola hej,

JEŽIBABAv hrdlo jí tu šfávu vlej!

JEŽIBABAČury mury fuk,

JEŽIBABAale ted’ už ani muk!

JEŽIBABA(Divoký sykot v chalupě zvolna slábne.

JEŽIBABALesní žínky se rozprchly. Obloha

JEŽIBABAse jasní, zdaleka znějí lovecké rohy)

hluboko pod vodou

VODNÍKUbohá Rusalko bledá!

VODNÍKBěda! Běda! Běda!

VODNÍK(Lovecké rohy znějí stále

VODNÍKzřetelněji, lovci se blíží. Je

VODNÍKslyšet zpěv princova Lovce)

zdaleka

LOVECJel mladý lovec, jel a jel,

LOVEClaň bílou v lese uviděl.

LOVECHluboké oči ta měla.

LOVECZdali ji stihne má střela?

LOVECÓ, mladý lovče, dále spěj,

LOVECtu bílou laňku nestřílej!

LOVECVaruj se jejího těla!

LOVECZdali ji stihne má střela?

Lovecké rohy znovu znějí

vyrazí z lesa s kuší v ruce

PRINCZde mihla se a zase zmizela!

PRINCHorem a dolem, lesem a polem

PRINCpodivná zvěř ta míhá se kolem

PRINCa tady stopa znikla docela!

PRINCA tajemným vlněním potají

PRINCty vody mne v lokty své lákají,

PRINCjak bych měl divoký lovu cit

PRINCv objetí jejich zas ochladit.

PRINCKrok vázne mi, stesk cítím neznámý,

PRINCzbraň z unavené ruky padá mi,

PRINCsotva lov začal, unavil mne vráz,

PRINCdivné to kouzlo zajalo mne zas!

Lovci se blíží

LOVECLaň nebyla to lovče, stůj!

LOVECBůh tvoji duši opatruj!

LOVECSrdce tvé smutno le zcela!

LOVECKoho to stihla tvá střela!

Lovci vyjdou z lesa

PRINCUstaňte v lovu, no hrad vrat’ te se,

PRINCpodivné čáry bloudí po lese,

PRINCdivnější čáry v duši mám

PRINCdomů vrat’ te se, chci býti sám!

PRINC(Lovci odcházejí. Princ usedne na

PRINCbřehu jezera, ale když vzhlédne,

PRINCspatří Rusalku. Rusalka vyšla z

PRINCchalupy. Je basa, v popelavých

PRINCšatech nuzného dítěte. Krásné

PRINCjejí zlaté vlasy hluboko splývají.

PRINCJe němá)

vyskočí

PRINCVidino divná, přesladká,

PRINCjsi-li ty člověk nebo pohádka?

PRINCPřišla jsi chránit vzácné zvěři,

PRINCkterou jsem zahléd' v lesa šeři?

PRINCPřišla-lis prosit za ni,

PRINCsestřičko bílých laní?

PRINCAnebo sama, jak vstříč mi jdeš

PRINCkořistí lovcovou býti chceš?

Rusalka vztáhne k němu němě ruce

PRINCSvírá ti ústa tajemství,

PRINCči navždy jazyk tvůj ztich'?

PRINCNěma-li ústa tvá, Bůh to ví,

PRINCvylíbám odpověd’ z nich!

PRINCOdpověd’ záhadám, jež mne sem lákaly,

PRINCjež mne sem volaly přes tmí, přes skály,

PRINCabych tu konečně v blažený dnešní den,

PRINCdítĕ, tvým pohledem náhle byl okouzlen!

PRINCCo v srdci tvém jest ukryto,

PRINCmáš-li mne ráda,

PRINCzjev mi to!

Rusalka mu padne do náručí

pod vodou

RUSALKYSestry, jedna schází z nás!

Rusalka polekána se vzchopí a naslouchá

RUSALKYSestřičko, kam odešlas?

Rusalka se chvěje nerozhodností a bázní

pod vodou

VODNÍKPřes hory, doly a lesy!

RUSALKYSestřičko, sestřičko, kde jsi?

RUSALKY(Rusalka se stulí ve svrchované úzkosti

RUSALKYv princovu náruč)

PRINCVím, že jsi kouzlo, které mine

PRINCa rozplyne se v mlžný rej

PRINCleč dokud čas náš neuplyne,

PRINCó pohádko má, neprchej!

PRINCMůj skončen lov nač myslit naň?

PRINCTys nejvzácnější moje laň.

PRINCTys hvězdička zlatá v noc temnou

PRINCpohádko má, pojd’ se mnou!

Odvádí Rusalku