Jenůfa
Janáček, Leoš
Responsief blok lib/tran/syn
Jenůfa Libretto
JENUFAOpera in tre atti di Leoš Janácek
JENUFACast:
JANOMoravia, Republica Checa, XIX sec.
SYSTEMAkt I
JANOPreludio
JENUFAUz se veuer chýlí
JENUFAa Števa se nevrací
JENUFAa Števa se nevrací!
JENUFAHruza se na mnu vušala po celou noc,
JENUFAa co jsem se rána doukala, znova!
JENUFAÓ Panno Maria,
JENUFAjestlis mne oslyšela,
JENUFAjestli mi frajera,
JENUFAna vojnu sebrali
JENUFAa svatbu puekazili,
JENUFAjestli mi frajera na vojnu sebrali
JENUFAa svatbu puekazili,
JENUFAhanba mne dozene k zatraceni duše,
JENUFAk zatraceni duše!
JENUFAÓ Panno Maria, bud'mi milostivá!
JENUFAÓ Panno Maria!
BURYJAJenufa,
BURYJApouad tu od práce šídla honují!
BURYJAMé ruce mají to všecko pokrájet?
BURYJAKe všemu na to staré oui špatnu vidí
LACAVy, stauenko,
LACAuz tak na všelicos
LACAšpatnu vidíte,
LACAuz tak na všelicos
LACAšpatnu vidíte.
LACANerobíte ze mne vzdycky,
LACAVzdycky jen ulovuka, kterému
LACAse dáte najest, kterému
LACAse dáte najest za to
LACAmládkovství, najest,
LACAza to mládkovství najest?
LACAVšak já vím,
LACAze nejsem váš,
LACAváš vlastní vnuk,
LACAváš vlastní vnuk!
LACATo jste mi
LACApokazdé puipamatovaly,
LACAkdyz jsem se chlapcisko
LACAsiré za vámi puikrádal.,
LACAkdyz jste mazlívaly
LACAŠtevu na klínu,
LACAKdyz jste mazlívaly
LACAŠtevu na klínu
LACAa hladily jeho vlasy,
LACAze zluté jak sluneuko!
LACAzluté jak sluneuko!
LACAMne jste si nevšimly
LACAa já byl tueba také sirota.
LACAKdybyste mi vyhodily...
JENUFALaco, vzdy tak neuctivo
JENUFAk stauence mluvíš!
LACA...tuch dvanáct set
LACAmého podílu,
LACAmohl bych jít,
LACAkam by mne oui vedly!
JENUFAVzdy tak neuctivo
JENUFAk stauence mluvíš
JENUFApotom tu mají mít rády!
JENUFAPotom tu mají mít rády!
BURYJABaze, baze, jsem u
BURYJAnuho jen výminkáuka.
JENUFAPotom tu mají mít rády!
BURYJABaze, baze, nepovazuje mne za hospodyu,
BURYJAnatoz za rodinu!
LACAA Jenufu dnes voláte k práci,
LACAkdyz ueka Štefka
LACAod asenty?
JENUFAOn vidí ulovuku az do srdce
JENUFAtuma pronásledujícíma
JENUFAouima, az do srdce, az do srdce.
JENUFAAni mu odpovídat nebudu, zlochovi.
JENUFAStauenko, nehnuvejte se,
JENUFAjá to všecko vynahradím,
JENUFAvšecko, všecko vynahradím.
JENUFAVzpomnula jsem si na
JENUFArozmariju, ze mi usyuhá,
JENUFAšla jsem ji omouit k vodu
JENUFAA kdyby mi uschla,
JENUFAvid´te, stauenko, uiká se,
JENUFAze uschne potom
JENUFAvšechno štustí v svutu,
JENUFAze uschne potom
JENUFAvšechno štustí v švute,
JANOJenufka, ej, Jenufka, ej!
JANOUz znám uítat, Uz znám uítat,
JANOUz jsem to potrefil!
JANONarysajte mi zase jiný listok!
JENUFADoukaj, Doukaj, Jano!
JANONarysajte mi zase jiný listok!
JENUFADoukaj az pujdu do musta,
JENUFApuinesu ti uítanku,
JENUFAa v té si budeš uikat!
JENUFAAji psát tu,
JENUFApsát tu nauuím,
JENUFAaby z tebe byl lepší ulovuk.
JENUFAA vuil si jdi po práci,
JENUFAaby nás stauenka nehubovaly!
JANOEj, ej, ej, ej
JANOuítat umím, ej, uítat umím, ej!
JANOJenufa mu nauuily!
BURYJACo to máš za radost!
BURYJACo to máš, duvuico, za radost!
BURYJABarenu jsi nauuila také uítat!
BURYJAMuzský rozum máš
BURYJApo svojí pustounce,
BURYJAuuitelem, uuitelem být si mula.
JENUFABa, ba, muj rozum
JENUFAmilá stauenko,
JENUFAuz dávno mi tu nukde do vodunky spadl.
JENUFABa, ten muj rozum, stauenko,
JENUFAuz mi tu dávno nukde do vodunky spadl.
CAPATAZCo to robíš mládku?
CAPATAZMuze být pukné, biuišt?!
LACAMám tupý kuivák
LACAabych se s tím dvu hodiny páral!
LACANabrus mi ho!
CAPATAZNabrousím!
CAPATAZJenufa)
JENUFATo ty, Laco,
JENUFAtys odjakziva takový divo?...
LACAKdyby ti to Števa uuinil,
LACAto by nevadilo?
JENUFAOn by to tak neuuinil...
LACAVid', to by nevadilo?
JENUFAon... by to tak neuuinil.
LACAProtoze vzdy se mu hodnu
LACApostavíš na blízko!
JENUFACo je ti po nás, o sebe se starej!
JENUFACo, co je ti po nás,
JENUFAo sebe se starej!
LACATo bude pukná švagrina,
LACAvšeho mi dobrého nachystá!
CAPATAZCoz, coz, coz, pukná je,
CAPATAZaz se z toho hlava mate.
CAPATAZNese se jako holba
CAPATAZmáku, jak holba máku,
CAPATAZa s tuma sivýma ouima
CAPATAZby duši z tula vytáhla.
CAPATAZCoz, pukná je!
CAPATAZAz se z toho hlava mate!
CAPATAZAle nau tobu to vykládám,
CAPATAZvšak tys jejích ouí také zkusil!
LACAJá, já,
LACAMohl jsi se puesvuduit,
LACAkterak ji lúbim!
LACANauíkala si tu
LACAnad rozmaryjou.
LACANetuší, ze jsem jí do
LACAhlíny zahrábl zízaly,
LACAaby jí zrovna tak povadla,
LACAjak ta její svatba se Števkem,
LACAke které se chystají.
CAPATAZVidíš, Laco,
CAPATAZto je mi podivné,
CAPATAZco z tebe robí,
CAPATAZtakového, takového zlocha.
CAPATAZVšak ty nezapíraj,
CAPATAZnemáš takového, srdce.
CAPATAZA pozdává se mi,
CAPATAZze pued Jenufou
CAPATAZmuníváš barvu.
LACAHlúpoty!
LACABuz si po svém!
LACAAle stárku,
LACAon ji ještu nemá,
LACAJestli ho dnes pui
LACAasentu odvedli,
LACAbude po svatb?...
CAPATAZNeodvedli!
LACA...bude po svatb?
CAPATAZNeodvedli! Neodvedli!
CAPATAZPotkal jsem poseláka;
CAPATAZje jich odvedeno všeho
CAPATAZvšudy devut...
CAPATAZa Števa ne, Števa ne!
JENUFANeodvedli! Boze muj,
JENUFAneodvedli! Stauenko moja!
LACANeodvedli!
LACATo je potom spravedlnost!
LACASohaj jako skála!
CAPATAZ & BURYJANeodvedli!
CAPATAZ & BURYJAUz mu štustí
CAPATAZ & BURYJAodjakziva pueje.
KOSTELNIUKAŠtevu neodvedli?
LACATo je potom spravedlnost!
JENUFAVítajte, Vítajte, mamiuko!
CAPATAZNa, kuivák; zdá se mi,
CAPATAZze se nedá dobue brousit.
BURYJACo ty, Jenufo,
BURYJAza mamiukou nevejdeš?
JENUFAPro Boha, stauenko...
JENUFAneposílejte mne za ní!
JENUFAPro Boha, stauenko,
JENUFApro Boha, stauenko,
JENUFAneposílejte mne za ní!
JENUFAneposílejte
SOLDIERSVšeci sa zenija,
SOLDIERSvojny sa bojija!
BURYJADivnás duvuico, divnás
BURYJAdivnás jaksi duvuico!
SOLDIERSVšeci sa zenija,
SOLDIERSvojny sa bojija,
SOLDIERSa já sa nezením,
SOLDIERSvojny sa nebojím!
SOLDIERSKerý je bohatý
SOLDIERSz vojny sa vyplatí,
SOLDIERSa já neboráuek
SOLDIERSmusím být vojáuek.
ŠTEVAA já tím vojákem musím být...
JENUFAŠtevuška!
ŠTEVAA konec milování,
ŠTEVAa konec milování,
SOLDIERSA konec milování,
SOLDIERSa konec milování!
SOLDIERSJuchej! Juchej! Juchej!
CAPATAZŠteva se nechá doprovázet!
CAPATAZPoznat to na num,
CAPATAZze ho neodvedli!
SOLDIERSEj, juchej! Ej, juchej!
SERVANTSEj, juchej! Ej, juchej!
SOLDIERSEj, juchej! Ej, juchej!
SOLDIERSVšeci sa zenija,
SOLDIERSvojny sa bojija,
SOLDIERSa já sa nezením,
SOLDIERSvojny sa nebojím.
SERVANTSEj, juchej! Ej, juchej!
SOLDIERSKerý je bohatý
SOLDIERSz vojny sa vyplatí,
SOLDIERSa já neboráuek
SOLDIERSmusím být vojáuek.
SERVANTSA bohatý z vojny sa vyplatí,
SERVANTSz vojny sa vyplatí.
SERVANTSEj, juchej! Ej, juchej!
ŠTEVAA já tím vojákem
ŠTEVAmusím být...
ŠTEVAa konec milování,
ŠTEVAa konec milování!
SOLDIERSA konec milování,
SOLDIERSa konec milování!
JENUFAŠtevo!
JENUFAŠtevuško! Števo!
JENUFADuša moja, Števo, Števuško!
JENUFATys zase uz napilý?
ŠTEVAJá napilýu Já napilý?
ŠTEVATo ty mnu Jenufka?
ŠTEVATo ty mn??
ŠTEVAVíš, ze já se volám
ŠTEVAŠtefan Buryja?
ŠTEVAZe mám pullánový mlýn?
ŠTEVAProto se na mne
ŠTEVAduvuata smujú!
ŠTEVATuhle voniuku jsem
ŠTEVAdostal od tej jednej.
ŠTEVACo nehrajeteu
ŠTEVAVy hladoví zajíci!
ŠTEVATu máte! Tu mate!
ŠTEVAZahrejte tu Jenufuinu:
ŠTEVADaleko široko do tuch
ŠTEVANových Zámku...
CHORODaleko široko do tuch
CHORONových Zámku;
CHOROstavija tam vezu ze
CHOROsamých šohájk?.
ŠTEVA & CHORODaleko široko do tuch
ŠTEVA & CHORONových Zámku;
ŠTEVA & CHOROstavija tam vezu ze
ŠTEVA & CHOROsamých šohájku,
CHOROMojeho milého
CHOROna sám vršek dali,
CHOROzlatú makovunku
CHOROz nuho udulali.
ŠTEVA & CHOROMojeho milého
ŠTEVA & CHOROna sám vršek dali,
ŠTEVA & CHOROzlatú makovunku
ŠTEVA & CHOROz nuho udulali.
CHOROZlatá makovunka dule
CHOROz veze spadla,
CHOROmoja galaneuka
CHOROdo klína P vzala.
ŠTEVA & CHOROZlatá makovunka dule
ŠTEVA & CHOROz veze spadla,
ŠTEVA & CHOROmoja galaneuka
ŠTEVA & CHOROdo klína ju vzala.
CHOROMoja galaneuka zlatú
CHOROmakovunku do klína ju vzala!
ŠTEVAPojd'sem, Jenufa!
CHOROMoja galaneuka zlatú
CHOROmakovunku do klína ju vzala!
ŠTEVATak pujdem
ŠTEVAna vdavky s muzikou!
KOSTELNIUKAA tak bychom sli celým
KOSTELNIUKAzivotem, celým zivotem,
KOSTELNIUKAa ty Jenufa, a ty Jenufa,
KOSTELNIUKAmohla bys ty rozhazované
KOSTELNIUKApeníze sbírat,
KOSTELNIUKAVurná jste si rodina!
KOSTELNIUKAAji on byl zlatohuivý
KOSTELNIUKAa puknu, puknu urostlý
KOSTELNIUKAze jsem po num touzila,
KOSTELNIUKAuz nez se poprvé ozenil,
KOSTELNIUKAaji za vdovca znova!
KOSTELNIUKAMatka mi zbrauovala,
KOSTELNIUKAze uz se tehdy zaual
KOSTELNIUKAchytat svuta!
KOSTELNIUKAAle já neuposlechla,
KOSTELNIUKAale já neuposlechla!
KOSTELNIUKAAle po tom jsem si nešla
KOSTELNIUKApostesknout,
KOSTELNIUKAkdyz se mi týden
KOSTELNIUKAco týden opíjal,
KOSTELNIUKAa pozduji chvíla
KOSTELNIUKAco chvíla opijal.,
KOSTELNIUKAdluhy robil,
KOSTELNIUKApeníze rozhazoval!
KOSTELNIUKAPouala jsem mu puedhazovat,
KOSTELNIUKAa tu mu bijával,
KOSTELNIUKAze jsem mnoho nocí prozila
KOSTELNIUKApo polích schovaná!
KOSTELNIUKAJá uz to dávno,
KOSTELNIUKAdávno cítím,
KOSTELNIUKAJá uz to dávno,
KOSTELNIUKAdávno cítím,
KOSTELNIUKAze tueba Veboranský mlyná?
KOSTELNIUKAještu není hoden státi,
KOSTELNIUKAještu není hoden státi
KOSTELNIUKAvedle mojí pastorkyn?!
JENUFAÓ mamiuko, nehnuvejte se,
JENUFAmamiuko, nehnuvetje se,
JENUFAnehnuvetje se!
KOSTELNIUKAPouád jsem ještu,
KOSTELNIUKAještu mluela,
KOSTELNIUKAto tvému srdci kvuli,
KOSTELNIUKAto tvému srdci kvuli!
JENUFAÓ mamiuko, nehnuvetje se,
JENUFAmamiuko, nehnuvetje se!
KOSTELNIUKAPoviš mu, ze já nedovolím, abyste se prv sebrali,
KOSTELNIUKAze já nedovolím, abyste se prv sebrali,
KOSTELNIUKAaz po, zkoušce jednoho roku,
KOSTELNIUKAkdyz se Števa neopije.
SOLDIERSAle je to puisná zenská,
SOLDIERSale je to puísná zenská!
KOSTELNIUKANeuposlechnus-li, Jenufa,
KOSTELNIUKAdáš-li jeho slovum
KOSTELNIUKApuednost pued mýma,
KOSTELNIUKABuh tu tvrdu ztrestá,
KOSTELNIUKAkdyz mne neposlechneš,
KOSTELNIUKABuh tu tvrdu ztrestá!
BURYJAÓ dcera moja, dcera moja,
BURYJAje to puísná zenská,
BURYJAje to puísná zenská!
KOSTELNIUKAZitra ihned dom mi pujdeš...
BURYJAVzdyt’ on ten šohájek
BURYJAnení tak zly!
LACAPohlad’ te šohájka, pohlad’ te!
KOSTELNIUKA...aby lidé neuikali,
KOSTELNIUKAze se za tím štustím dereš.
SOLDIERSAle je to puísná zenská,
SOLDIERSale je to puísná zenská!
LACAKostelniuko, upadl vám šátek!
LACAA já bych vám také,
LACAtaké, ruku políbil.
KOSTELNIUKAMívajte se tady dobue!
BURYJAA vy muzikanti jdute dom,
BURYJAjdute dom, jdute dom!
BURYJANesvádujte chlapcu!
BURYJAJdute dom, jdute dom!
SERVANTSJdute dom, jdute dom.
SERVANTSA vy muzikanti jdute dom,
SERVANTSjdute dom,
SERVANTSnesvádujte chlapcu...
SERVANTSA vy muzikanti jdute dom,
SERVANTSjdute dom, nesvádujte...
CAPATAZJdute dom, jdute dom!
BURYJAJdi se vyspat, Števuško jdi!
BURYJASeš mladý, kamarádi tu svádí,
BURYJAzapomnul, zapomnul jsi se!
SOLDIERSKamarádi tu svádíu
SOLDIERSkamarádi tu svádíu
BURYJAA ty Jenufo, neplau, nepla?!
BURYJAKazdý párek si musí
BURYJAsvoje trápeni puestát,
BURYJAtrápení puestát, ach, puestát...
CAPATAZKazdý párek si musí
CAPATAZsvoje trápení puestát,
CAPATAZsvoje trápení puestát...
ALLKazdý párek si musa
ALLsvoje trápení puestát.
JENUFAŠtevo, Števo, já vím, zes to
JENUFAurobil z té radosti dnes.
JENUFAAle jinda, Števuško,
JENUFAnehnuvej mamiuku;
JENUFAvíš, jak jsem budná!
JENUFASrdce mi úzkost’ú
JENUFAtulu se tuese,
JENUFAze by mamiuka aj lidé
JENUFAmohli poznat moji vinu.
JENUFABojím se, ze na mne
JENUFApadne kdysi trest;
JENUFAcelé noci nespím.
JENUFAPamatuj se, duša moja,
JENUFApamatuj se, duša moja,
JENUFAkdyz nám Pánbuh s tím
JENUFAodvodem vuil pomohl,
JENUFAabychom se mohli sebrat,
JENUFAabychom se mohli sebrat!
JENUFABez toho bude od mamiuky,
JENUFAtuch výcitek, dost, dost!
JENUFAVíš, jak si na mnu zakládá,
JENUFAvuil, vuils ju mul slyšet,
JENUFAvuil mul slyšet!
JENUFANevím, nevím, nevím, nevím,
JENUFAco bych udulala,
JENUFAkdybys ty mne vuas nesebral,
JENUFAnevím, nevím, nevím, nevím,
JENUFAco bych udulala, také já
JENUFAtaké já, nevím,
JENUFAco bych udulala, také já
ŠTEVANešk leb ser,
ŠTEVAVzdyt’ vidíš,
ŠTEVAtetka Kostelniuka mne
ŠTEVApro tebe dopaluje,
ŠTEVAa to pro moji lásku k tobu,
ŠTEVApro moji lásku k tobu.
ŠTEVAMonly byste se dívat,
ŠTEVAmohly jste se dívat,
ŠTEVAjak o mne všechna
ŠTEVAduvuata stojí!
JENUFAAle vuil na nu
JENUFAhledut nemáš! Jen já
JENUFAmám velké právo k tobu,
JENUFAsmrt bych si musela urobit’!
JENUFATy mí takový nesmíš být,
JENUFABoze muj, Boze muj,
JENUFAslabý, smušný, takový
JENUFAtakový, takový smušný!
ŠTEVAVšak tu snad nenechám tak!
ŠTEVAUz pro tvoje jablúukový líce,
ŠTEVAJenufo, ty jsi vuru ze
ŠTEVAvšech nejpuknujší
ŠTEVAty jsi ze všech nejkrásnujší!
ŠTEVAO Jenufa!
JENUFASmrt bych si musela urobit!
BURYJAO nechte hovor?!
ŠTEVAO Jenufa!
JENUFASmrt bych si musela urobit!
BURYJAO nechte hovoru,
BURYJAaz zítra, az bude
BURYJAmít uistou hlavu!
BURYJABuz, chlapue, buz si lehnout!
ŠTEVAO Jenufa, Jenufa, Jenufa,
ŠTEVAty jsi e všech,
ŠTEVAze všech nejkrásnujší,
ŠTEVAnejkrásnujší!
LACAJak rázem všecko to Števkovo
LACAvypínání schlíplo, schlíplo
LACApued Kostelniukou uši!
JENUFAPues to zustane on stokrát,
JENUFAstokrát lepší nez ty!
LACAZustane! Zustane!
LACAJenufa, tuhle mu upadla
LACAta voniuka, co dostal od
LACAnukteré z tuch, z tuch, co
LACAprý se na nuho všude smujú!
LACAOkaz, já ti ji zastruím
LACAza kordulku...
JENUFADej ji sem!
JENUFATakovou kytkou,
JENUFAkterou dostal muj frajer
JENUFAna pouest, mohu se pyšit,
JENUFAmohu, mohu, mohu se pyšit!
LACABudeš se jí pyšit.
LACAA on na tobu nevidí
LACAnic jiného, jen ty
LACAtvoje jablúukové líca.
LACATenhle kuivák by ti
LACAje mohl pokazit.
LACAAle zadarmo ti tu
LACAvoniuku nedám!
JENUFALaco, uhodím t?
LACACo máš proti mn?
JENUFAJezíš, Maria!
JENUFATys mi probodl líco!
LACACo jsem to urobilu
LACAJenufa!
LACACo jsem to urobilu
LACAJenufka!
LACAJá t’ a lúbil, Já t’ a lúbil,
LACAod maliuka...
BURYJACo tou
CAPATAZCo to? Co se to duje?
LACAOd maliuka lúbil,...
CAPATAZCo se to, co se to duje?
LACA...od maliuka lúbil...
A PERSONNeštustí se stalo,
A PERSONneštustí se stalo!
LACAOd maliuka lúbil
A PERSONLaškovali o hubiuku,
A PERSONon si podrzel kuivák v ruce
A PERSONa tak, nechtuja, nechtuja
A PERSONji poškrábl nujak líco.
A PERSONZaplat’ Pánbuh,
A PERSONze ji netrefil do oka!
BURYJASamou zalost vyvádíte,
BURYJAvyvádíte chlapci!
A PERSONZaplat’ Pánbuh!
CAPATAZStauenko, pojd'te k Jenufu,
CAPATAZona muze z toho zamdlít!
CAPATAZPošlete pro Kostelniuku,
CAPATAZat’ jde hojit, honem hojit!
CAPATAZHonem hojit.
CAPATAZLaco, neutíkej, tys jí
CAPATAZurobil naschvál, naschvál,
SYSTEMAkt II
KOSTELNIUKANechám ještu dveue
KOSTELNIUKAotevueny, aby ti našlo
KOSTELNIUKAdost tepla.
KOSTELNIUKAA co chodíš se k té okeniuce
KOSTELNIUKAmodlit, jako bludná duša?
JENUFANemohu za to,
JENUFAnemám pokoje v hlavu.
KOSTELNIUKATo ti vuuím,
KOSTELNIUKAaj já nemám pokoje!
KOSTELNIUKAUz od té chvíle,
KOSTELNIUKAco jsem tu dovedla dom,
KOSTELNIUKAnapadlo mi z tvého
KOSTELNIUKAnauíkání neštustí.
KOSTELNIUKAA kdyz jsi se mi potom
KOSTELNIUKApuiznala se svým
KOSTELNIUKApokleskem, myslela jsem,
KOSTELNIUKAze i mne to musí
KOSTELNIUKAdo hrobu sprovodit!
KOSTELNIUKASchovávala jsem tu s
KOSTELNIUKAúzkost’ ou v tvojí hanbu,
KOSTELNIUKAaz do té chvíle,
KOSTELNIUKAco chlapuok uvidul svut;
KOSTELNIUKAa jeho hodný otec
KOSTELNIUKAse ani ve snu to nestará!
JENUFATuším, ze sebou
JENUFAŠtevuška zahýbl!
KOSTELNIUKAPouad se s tím duckem
KOSTELNIUKAmazeš, místo abys
KOSTELNIUKAPánaboha, Pánaboha prosila
KOSTELNIUKAby ti ulehuil od nuho!
JENUFAA ne...spí tiše...
KOSTELNIUKAMísto abys Pánaboha prosila
JENUFAOn je tak milý...
KOSTELNIUKA...místo abys Pánaboha
KOSTELNIUKAprosila, by ti ulehuil od nuho...
JENUFA...on je tak milý, milý, a tichúuký...
KOSTELNIUKA... by ti ulehuil od nuho!
JENUFACo je tuch osm dní na svutu,
JENUFAnikdy, nikdy nezaplakal!
KOSTELNIUKAAle bude beuat, bude
KOSTELNIUKAdomrzat, bude beuat,
KOSTELNIUKAdomrzat!
KOSTELNIUKAKrve, rozumu mnu to upíjí!
KOSTELNIUKAA já si na tobu tak zakládala,
KOSTELNIUKABoze muj! Boze muj!
JENUFATak je mi az mdlo, mamiuko.
KOSTELNIUKAA já si na tobu tak zakládala.
KOSTELNIUKAA já si na tobu tak zakládala
JENUFAMamiuko, tak je mi mdlo!
JENUFAMamiuko, pujdu si lehnout.
KOSTELNIUKAAle prve si to všecko vypij,
KOSTELNIUKAaby se ti v spánku ulehuilo.
KOSTELNIUKAUstláno jiz máš, kahánek
KOSTELNIUKAjsem to také rozzehla!
JENUFADobrou noc, mamiuko,
JENUFADobrou, dobrou noc, mamiuko!
KOSTELNIUKABa, ta tvoje
KOSTELNIUKAokeniuka uz pues
KOSTELNIUKAdvacet nedul zabednuna,
KOSTELNIUKAa ten tvuj hodný frajer
KOSTELNIUKAnenašel k ní cesty.
KOSTELNIUKAJen doukej, nevíš,
KOSTELNIUKAze jsem ho dnes
KOSTELNIUKApozvala; rozhodne
KOSTELNIUKAse to, rozhodne.
KOSTELNIUKAA to ducko, to ducko,
KOSTELNIUKAcelý bled’ och Števa,
KOSTELNIUKAzrovna se mi tak protiví.
KOSTELNIUKACo jsem se namodlila,
KOSTELNIUKAco jsem se napostila,
KOSTELNIUKAaby to svuta nepoznalo.
KOSTELNIUKAAle všecko marno!
KOSTELNIUKADýchá to uz týden a k
KOSTELNIUKAsmrti se to nepodobá.
KOSTELNIUKANezbývá mi nez Jenufu
KOSTELNIUKAdát Števkovi k utrápení;
KOSTELNIUKAa ještu se
KOSTELNIUKAmu musím pokouit.
KOSTELNIUKAUz jde!
ŠTEVATetko Kostelniuko,
ŠTEVAposlala jste cedulku,
ŠTEVAkdyz nepuijdu,
ŠTEVAze se stane hrozné neštuslí!
ŠTEVACo mi chcete povudutu
KOSTELNIUKAVejdi dál...
KOSTELNIUKACo váhášu
ŠTEVAMnu je tak úzko...
ŠTEVAStalo, se nuco Jenuf?
KOSTELNIUKAOna uz okuála a dítu zdrávo.
ŠTEVAUz je na svutuu
KOSTELNIUKAA tys nedošel se ani podívat,
KOSTELNIUKAani pozeptat.
ŠTEVAJa si na to mnohokrát vzpomnul
ŠTEVAa mrzelo mne to dost.
ŠTEVAA kdyz jste se na mne,
ŠTEVAtak osápla, pronásledovat
ŠTEVAjste mne chtula, a zrovna
ŠTEVAse Jenufu krása pokazila,
ŠTEVAnemohl, nemohl jsem za to.
KOSTELNIUKAToz jenom vejdi!
ŠTEVAJá se bojím.
ŠTEVAOna tu uekáu
KOSTELNIUKAJenufa spí.
ŠTEVADojela uz z Vídn??
KOSTELNIUKATu se schovávala.
KOSTELNIUKATam se podívej na svoje dítu,
KOSTELNIUKAchlapuok, také Števa;
KOSTELNIUKAsama jsem ho okutila.
ŠTEVAO chud’átko...
KOSTELNIUKABa, chud’átko!
ŠTEVAJá budu na nu platit.
ŠTEVAJen nerozhlašujte to,
ŠTEVAze je to moje!
KOSTELNIUKAAle stokrát budnujší je Jenufa!
KOSTELNIUKAPodivej se také na ni,
KOSTELNIUKAna Jenufu!
KOSTELNIUKAuím ti budná duša ublízila,
KOSTELNIUKAzes ji uvrhnul do tu hanby,
KOSTELNIUKAdo tu hanby, do tu hanby,
KOSTELNIUKAa vuil ji nechceš pomoci?
KOSTELNIUKAVzdyt’, puece vidíš,
KOSTELNIUKAze chlapuok zije,
KOSTELNIUKAje celý po tob?!
KOSTELNIUKAPojd’ se, Števo, puece nau
KOSTELNIUKApodívat! Na kolenou toho
KOSTELNIUKAse musím dozadovat.
KOSTELNIUKAŠtevo, seber si oba
KOSTELNIUKAsvatým zákonem.
KOSTELNIUKANeopusti moji pastorkyuu,
KOSTELNIUKAmoji dceru radostnou,
KOSTELNIUKAat’ si jiz s tebou
KOSTELNIUKAsnáši všechno neštustí,
KOSTELNIUKAjenom at’ v té hanbu nezustane
KOSTELNIUKAona a moje jméno...
KOSTELNIUKATy pláueš?
KOSTELNIUKAPojd’ k nim, Števo,
KOSTELNIUKAvezmi si svého chlapuoka
KOSTELNIUKAna ruce, potuš Jenufu!
ŠTEVATetuško, kameu by se ustrnul,
ŠTEVAale vzít se ji nemohu,
ŠTEVAbylo by to neštustí,
ŠTEVAnás obou.
KOSTELNIUKAProu také tvoje?
ŠTEVAProto, ze se jí bojím.
ŠTEVAOna bývala taková milá,
ŠTEVAtak veselá,
ŠTEVAale najednou pouala se meuit
ŠTEVAmnu pued ouima,
ŠTEVAbyla na vás podobná,
ŠTEVAprudká a zalostná.
ŠTEVAKdyz jsem ji ráno po
ŠTEVAodvodu uhlídal,
ŠTEVAjak mula to líco rozt’ até,
ŠTEVAvšecka láska k ní mi odešla.
ŠTEVAA vás, tetko, nehnuvejte
ŠTEVAse za upuímnost, také se
ŠTEVAbojím, vy mi puipadáte tak
ŠTEVAdivná, strašná jako
ŠTEVAnujaká bosorka, která
ŠTEVAby za mnou chodila
ŠTEVAa mne pronásledovala!
ŠTEVAPotem jsem uz zrovna
ŠTEVAzaslíben a tou
ŠTEVArychtáuovou Karolkou!
ŠTEVAUz je všemu, všemu konec!
KOSTELNIUKAŠtevo!
JENUFAMamiuko,
JENUFAkámen na mne padá!
KOSTELNIUKAObudila se?
KOSTELNIUKATo se jen ze spaní nazvedla
KOSTELNIUKAa Števa to vidul...
KOSTELNIUKAUz znovu spí.
KOSTELNIUKAUtekl, duša bídná!
KOSTELNIUKAA k dítuti se
KOSTELNIUKAnepuiblízil a vlastní
KOSTELNIUKAto jeho krev!
KOSTELNIUKAOch, byla bych s to
KOSTELNIUKAtoho uervíka zniuit
KOSTELNIUKAa hodit mu ho k nohám:
KOSTELNIUKANa, ty to máš, ty to máš,
KOSTELNIUKAty to máš, na svudomí!
KOSTELNIUKAAle co vuilu
KOSTELNIUKAKdo ji zachrání?
LACATo jsem já, tetko.
LACAVíte, jak rád k vám
LACAchodím s vámi se potušit!
LACAAle vidul jsem vcházet
LACAšohaje. Byl to Števa, poznal
LACAjsem ho. Co tu hledal, co tu hledal?
LACAVrátila se snad Jenufa?
KOSTELNIUKAVrátila
LACAA bude puece jeho, a bude puece jeho?
KOSTELNIUKANe... ona s ním nehovouila.
LACAA mnu ji dáte,
LACAA mnu ji dáte jak jste mnu vzdycky,
LACAVzdycky tušívaly,
LACAze so to muze stát!
LACAOch, nepopustím od ní,
LACAnepopustím, za nic na svut?!
KOSTELNIUKALaco ty máš všecko zvudut,
KOSTELNIUKApo tom zkoušej svoji lásku!
KOSTELNIUKAJenufa, budná duvuica,
KOSTELNIUKAnebyla jakziva ve Vídni;
KOSTELNIUKAjá ji po ten celý uas,
KOSTELNIUKAcelý uas tu schovávala.
KOSTELNIUKAOna pued týdnem dostala
KOSTELNIUKAchlapca s ním, se Števkem.
LACATetko, to ze by se stalo?
LACAVy mne jen zkoušíte!
KOSTELNIUKAJak Buh nad námi,
KOSTELNIUKAuistou ti pravdu v té
KOSTELNIUKAtuzkosti povídám.
LACAOch, tetko, och, tetko,
LACAtuzkost jste mi urobila,
LACAjak by mi kamenem,
LACAkamenem...
KOSTELNIUKAJak Buh nad námi,
KOSTELNIUKAuistou ti pravdu v tu
KOSTELNIUKAtuzkosti povídám.
LACAA já bych si mul sebrat
LACAto Števkovo duckou
KOSTELNIUKALaco, ó vuru, vuru,
KOSTELNIUKAo vuru, vuru,
KOSTELNIUKAuz ten chlapuok nezije...
KOSTELNIUKAZemuel...
LACAOn to Števa vudul?
KOSTELNIUKAVudul. No, jé uz ho neznám,
KOSTELNIUKAjen pomstu bych na nuho
KOSTELNIUKAsvolala, na jeho celý zivot!
KOSTELNIUKATed’ buz jen buz,
KOSTELNIUKAa dozvud’ se tam
KOSTELNIUKAkdy chystají svatbu!
KOSTELNIUKAJá to musím vudut...
KOSTELNIUKAjen buz!
LACAToz ano, Toz ano.
LACACo chvíla budu tady,
LACAco chvíla, co chvíla,
LACAbudu tady, co chvíla
KOSTELNIUKACo chvíla, co chvíla
KOSTELNIUKAa já si mám zatím
KOSTELNIUKApuejít celou vuunost,
KOSTELNIUKAcelé spaseníu
KOSTELNIUKACoz kdybych raduji dítu
KOSTELNIUKAnukam zavezlau
KOSTELNIUKANe... ne...
KOSTELNIUKAJen ono je na puekázku,
KOSTELNIUKAa hanbu pro celý zivot!
KOSTELNIUKAJá bych tím já zivot!
KOSTELNIUKAVykoupila... a Pánbuh,
KOSTELNIUKAon to lejlépe ví,
KOSTELNIUKAjak to všecko stojí,
KOSTELNIUKAa Pánbuh, on to lejlépe ví,
KOSTELNIUKAjak to všecko stojí,
KOSTELNIUKAJá Pánubohu chlapce zanesu...
KOSTELNIUKABude to kratší a lehuí!
KOSTELNIUKADo jara, nez ledy odejdou,
KOSTELNIUKApamátky nebude.
KOSTELNIUKAK Pánubohu dojde,
KOSTELNIUKAdokud to niueho neví,
KOSTELNIUKAa k Pánubohu dojde,
KOSTELNIUKAdokud to niueho neví,
KOSTELNIUKATo by se na mne,
KOSTELNIUKAna Jenufu sesypali!
KOSTELNIUKATo by se na mne,
KOSTELNIUKAna Jenufu sesypali!
KOSTELNIUKAVidíte ji, vidíte ji,
KOSTELNIUKAvidíte ji, Kostelniuku!
KOSTELNIUKAZ huichu vzešel,
KOSTELNIUKAvuru i Števova bídná duša!
JENUFAMamiuko, mám tuzkou hlavu,
JENUFAmám, mám jako samý,
JENUFAsamý kámen; pomozte.
JENUFAKde jste, mamiuko?
JENUFATo je její jizba.
JENUFAJá zustávám v komoue,
JENUFAmusím se tam stále skrývat,
JENUFAat’ mne nikdo nespatuí,
JENUFAat mne nikdo nespatuí.
JENUFAMamiuka mi pouád vyuítají,
JENUFAtrním to bodá do duše!
JENUFAUz je veuer,
JENUFAsmím odbednit okeniuky.
JENUFAVšude tma, všude tma,
JENUFAjenom musíuek budným
JENUFAlidem záuí a plniuko,
JENUFAplniuko, hvuzd...
JENUFAa Števa ještu nejde,
JENUFAa zase nedojde!
JENUFAKdyby tak chlapuoka vidul,
JENUFAjak modré oui otvírá...
JENUFAA kde je muj Števuška?
JENUFAKam jste mi ho daly?
JENUFAKde je muj Števuška?
JENUFAPláue a nauíká,
JENUFAJá ho puece slyším.
JENUFANeublizujte mu, dobuí lidé,
JENUFAjá to všechno zavinila,
JENUFAjá a Števa.
JENUFAKam jste mi ho polozili,
JENUFAspadne tam, ach, spadne.
JENUFAZima mu bude,
JENUFAzima ukrutná!
JENUFANeopúštujte ho,
JENUFAneopúštujte ho!
JENUFADoukajte!
JENUFAJá ho puijdu bránit...
JENUFAKde to jsemu
JENUFATo je maminuina jizba,
JENUFAdvéue zamknuty, dvéue
JENUFAzamknuty. Ze ho šly mamiuka
JENUFAukázat do mlýnau
JENUFAAha, aha, do mlýna,
JENUFAŠtevova synka,
JENUFAŠtevova synka!
JENUFAAle modlit se musím za nuho
JENUFAtam u mariánského obrázku.
JENUFAZdrávas královno,
JENUFAmatko milosrdenství,
JENUFAzivote sladkosti,
JENUFAtys naduje naše!
JENUFABud’ zdráva, bud’ zdráva,
JENUFAmy k tobu voláme,
JENUFAvyhnaní synové Evy,
JENUFAk tobu vzdycháme,
JENUFAIkající a plauící
JENUFAv tom slzavém údolí.
JENUFAAch, obrat’ k nám své
JENUFAmilosrdné oui
JENUFAach, obrat’ k nám své
JENUFAmilosrdné oui a Jezíše,
JENUFAkterý jest plod zivota tvého,
JENUFAnám po tomto putování ukaz,
JENUFAó milostivá, ó puívutivá,
JENUFAó puesladká Panno Maria,
JENUFAó puesladká Panno Maria!
JENUFAA Števušku mi ochrauuj,
JENUFAa neopúšt’ aj mi ho,
JENUFAmatko milosrdenství!
JENUFAKdo to jeu
KOSTELNIUKAJenufko, ty jsi ještu vzhury?
KOSTELNIUKAOtevui okno!
JENUFANesete Števuškuu
KOSTELNIUKATu máš klíu, otevui,
KOSTELNIUKAotevui dveue,
KOSTELNIUKAruce se mi tuesou...
KOSTELNIUKAzimou... zimou...
JENUFAKde je Števuškau
JENUFAVy jste ho nechaly ve mlýn??
JENUFASnad k nám s ním dojde sám
JENUFAŠteva na besedu,
JENUFAVid’ te, mamiuko,
JENUFApro to roztomilé ducko?
KOSTELNIUKADuvuico, ty blouzníš.
KOSTELNIUKAPotuš tu Pánbuh!
KOSTELNIUKAAle ty ještu o tom neštustí
KOSTELNIUKAnevíš. Dva dny jsi spala v
KOSTELNIUKAhoreuce. A ten tvuj chlapuok
KOSTELNIUKAumuel, umuel, umuel!
JENUFAToz umuel, Toz umuel
JENUFAmuj chlapuok radostný Toz umuel!
JENUFAMamiuko, srdce mi bolí,
JENUFAale vy jste vzdycky
JENUFAuíkávaly, ze by mu to
JENUFAbylo k puání, ze co mu
JENUFAPánbuh nachystá,
JENUFAjá bych budná nemohla!
JENUFAToz uz mi umuel,
JENUFAtoz je uz andulíukem,
JENUFAale já jsem tak sirá
JENUFAbez nuho, tak je mi tuzko...
KOSTELNIUKAPodukuj Pánubohu!
JENUFA...k pláui, k pláui...
KOSTELNIUKAJsi zase svobodná,
KOSTELNIUKAjsi zase svobodná!
JENUFAA coz Števau
JENUFAMamiuko, slibovaly jste mi,
JENUFAze pro nuho pošlete.
JENUFATen to musí také vudut.
KOSTELNIUKANevzpomínej ho,
KOSTELNIUKAleda kletbu mu puej!
KOSTELNIUKAByl tady, kdyz jsi
KOSTELNIUKAlezela v tom spánku,
KOSTELNIUKAdítu vidul,
KOSTELNIUKAjá pued nuho na
KOSTELNIUKAkolena padla, ale on to
KOSTELNIUKAvšechno chtul zaplatit,
KOSTELNIUKAvšechno chtul zaplatit!
JENUFAAch, Pánbuh mu odpust’,
JENUFAAch, Pánbuh mu odpust’.
KOSTELNIUKATebe le ze bojí,
KOSTELNIUKAze máš to líco pošramocené,
KOSTELNIUKAmne se také bojí,
KOSTELNIUKAze jsem bosorka, bosorka!
JENUFAAch, Pánbuh mu odpust’.
KOSTELNIUKAA s tou rychtáuovou uz je zaslíben.
KOSTELNIUKANelámej si pro tu slotu
KOSTELNIUKAopíjavého hlavu!
KOSTELNIUKAA vaz si raduji Laci!
KOSTELNIUKATo máš pravou spolehlivou
KOSTELNIUKAlásku! Tot’ zrovna jde!
LACATetuško, tetuško,
LACAnebyli u rychtáuu doma.
KOSTELNIUKAOn o tobu všechno ví,
KOSTELNIUKAjá mu všechno povudula,
KOSTELNIUKAa on ti odpustil, odpustil.
LACAJenufka!
LACAPotuš tu Pánbuh, Jenufka!
LACANepodáš mí rukyu
JENUFADukuji ti, Laco,
JENUFAza všecko dobré
JENUFAco jsi ze o mnu
JENUFAnamyslel po ten uas,
JENUFAco jsem ti byla s oui!
JENUFAJá jsem tu mnohokrát
JENUFAz komurky slyšela,
JENUFAjak jste tu s mamiukou
JENUFAvzdy o mnu hovouili.
JENUFAO vidíš, jak jsem budná!
LACAVšak zase okueješ,
LACAsvé dítu ozelíš!
JENUFAJá jsem si ten zivot
JENUFAjinak myslela,
JENUFAale vuil uz jak bych
JENUFAstála u konce!
LACAA za mne bys nešla,
LACAza mne Jenufkau
KOSTELNIUKAPujde za tebe, Pujde
KOSTELNIUKALaco, Pujde
LACAA za mne bys nešla,
LACAza mne Jenufkau
KOSTELNIUKAPujde za tebe, Pujde
KOSTELNIUKALaco, Pujde
KOSTELNIUKAOna vuil uz ztracený
KOSTELNIUKArozum našla, a musí
KOSTELNIUKAbýt ještu st’ astná.
JENUFAMamiuka tak dutinsky
JENUFAhovouí! Jak by sis
JENUFAmne to vzalu
JENUFAÓ rozvaz si to dobue!
JENUFAMajetku, pouestnosti nemám,
JENUFAa lásky, tu pukné,
JENUFApro všecko na svutu,
JENUFAtu uz také nemám.
JENUFAChceš mu takovouu
LACAChci, Jenufka, chci!
LACAJenufka, jen kdyz budeš, budeš má!
JENUFAPak budu s tebou,
JENUFAs tebou snášet všechno
JENUFAdobré, všechno, všechno zlé!
KOSTELNIUKAVidíte, ze jsem to puece
KOSTELNIUKAdobue uuinila,
KOSTELNIUKAdobue uuinila, dobue!
KOSTELNIUKAA já vám vuil zehnám
KOSTELNIUKAz toho tuzkého srdce:
KOSTELNIUKAat’ vás Panbuh vzdy vytrhne
KOSTELNIUKAz kazdého trápení,
KOSTELNIUKAat’ vám zehná vzdy na zdraví,
KOSTELNIUKAspokojenosti i majetku
KOSTELNIUKAale jemu, té puíuinu
KOSTELNIUKAvšeho neštustí, kletbuju,
KOSTELNIUKAkletbuju, aby jeho zena,
KOSTELNIUKAkterá si ho s takým
KOSTELNIUKAsrdcem vezme, spíše
KOSTELNIUKArozumu pozbyla,
KOSTELNIUKAnez puekrocí jeho práh!
KOSTELNIUKABuda jemu i mn?!
LACACo je vám, tetuško?
KOSTELNIUKACo to venku
KOSTELNIUKAhuuí, nauíkáu
KOSTELNIUKADrzte mne!
KOSTELNIUKAStujte pui mnu!
KOSTELNIUKALaco, zustan!
LACACo je vám, tetuško?
KOSTELNIUKAZavuete okno!
JENUFAHa, jaký to vítr a mráz!
KOSTELNIUKAJako by sem smrt nauuhovala!
SYSTEMAkt III
PEASANTNení ti teskno, Jenufko?
JENUFANení
LACAProu by jí bylo tesklivo,
LACAvšak já jí jakziv neublízím?
PEASANTTo uz tak ale bývá,
PEASANTze je duvuici líto svdobody.
PEASANTBoze, co já byla hlúpá,
PEASANTjá se naplakala,
PEASANTa zatím dostala jsem
PEASANTdobrého, hodného,
PEASANTuádného, ulovuka!
KOSTELNIUKACo to šramoce za dveumi?
PEASANTVítajte!
KOSTELNIUKAKdo to jde?
PEASANTNelekejte se,
PEASANTto je rychtáu rychtáukou.
MAYORDej Buh štustí...
MAYORCoz jste se nás polekala...
PEASANTTo je její nemoc,
PEASANTto je její nemoc!
PEASANTVítajte! Vítajte!
MAYOR... nás polekalau
MAYORDošli jsme na pozvanou,
MAYORKarolka jen co se douká
MAYORŠtevy puijdou spolu.
LACAZdrávi došli.
JENUFAVítajte!
PEASANTNevím co se patuí spíše,
PEASANTuí puišpendlit rozmaryju,
PEASANTnebo podat na zavdanou.
PEASANTJa jsem tu dnes na pomahaj.
PEASANTKostelniuka je pouád po
PEASANTNemoci slabého ducha.
MAYORVidut to po ní, hyne, hyne jaksi!
MAYORCo jste vy bývala
MAYORza zenskou stateunou,
MAYORjen na vás všecko hrálo!
MAYORAt’ uz nenauíkáte,
MAYORAt’ je všecko v pouádku!
KOSTELNIUKAVypravuju dnes Jenuf?
KOSTELNIUKASvatbu s hodným
KOSTELNIUKAulovukem, mnu není
KOSTELNIUKAdo náuku. Ale cítím
KOSTELNIUKAto, hynu, hynu.
KOSTELNIUKAOch, bývají to muka!
KOSTELNIUKASpánek nikdy neodlehuí,
KOSTELNIUKAmusím být vzhuru, musím,
KOSTELNIUKAabych to všechno zazila.
JENUFAMamiuko, však dá Pánbuh,
JENUFAze se ještu uzdravíte!
KOSTELNIUKANechci se uzdravit,
KOSTELNIUKAnechci, nechci, nechci...
KOSTELNIUKADlouhý zivot byl by hruzou,
KOSTELNIUKAbyl by hruzou...
KOSTELNIUKAa jak tamu
KOSTELNIUKADnes je tvá veselka, Jenufko,
KOSTELNIUKAjá se z ní tuším.
MAYORCo si to jen Jenufa
MAYORVzala do hlavy,
MAYORze de ke vdavkám jako
MAYORmúdrá vdova nastrojena?
KOSTELNIUKAOna, Jenufau
KOSTELNIUKAZrovna tak jednoducho
KOSTELNIUKAchodívají ku oltáui
KOSTELNIUKAnejvutší páni.
KOSTELNIUKACo by jen na obyuejno
KOSTELNIUKAnastrojena nemohla
KOSTELNIUKAjít Jenufa
MAYORPáni si dulají všecko
MAYORpo modách, ale my tady
MAYORna dudinu! No, já bych
MAYORku oltáui by la nešla
MAYORbez vunce a pantlí,
MAYORnešla, nešla, nešla,
MAYORani za tisíc
MAYORrýnských nešla, nešla!
KOSTELNIUKAPojd’ te se podívat na její výbavku!
PEASANTProto ona puece zustane
PEASANTspouádaná aj šikovná zenská!
KOSTELNIUKASama jsem já všechno, všechno, spouádala.
KOSTELNIUKATakovou výbavku hned tak nevidut!
JENUFAVidíš, Laco, já to túllala,
JENUFAze to kazdému napadne,
JENUFAjak jsem to na
JENUFAzdavky nastrojena.
LACAJenufka, já ti puece
LACAkytiuku donesl...
LACAJe az Belovce od zahradníka.
JENUFADukuji ti, Laco!
LACATu bys nevzala,
LACAtu bys nevzalau
LACAJenufka!
JENUFAOch Laco, takové nevusty
JENUFAty sis nezaslouzil, nezaslouzil!
LACAÓ dutino, uz mi o tom
LACAnemluv! Mne jen to ranou
LACAudeuilo v tu první chvíli,
LACAjak mi to tetiuka uekly,
LACAale potom hned jsem
LACAti to odpustil!
LACAVšak se já na tobu tak
LACAmnoho provinil,
LACAcelý zivot tobu to musím
LACAvynahrazovat,
LACAcelý svuj zivot,
LACAcelý svuj zivot
JENUFATak mi je líto tebe,
JENUFAtak mi je líto tebe!
JENUFATys pui mnu stál v neštustí,
JENUFAty místo Števa.
JENUFATys pui mnu stál v neštustí, ty, místo Števa!
LACAJá vím, zes Števu lúbila,
LACAjenom kdyz vuil uz nau
LACAnemyslíš. Já nosil v srdci
LACAzášt’ na Števu! A o všechno
LACAbych ho byl nejraduji
LACApuipravil. Ale tys mi
LACAnakázala, abych se s ním
LACAudobuil. Já uz jsem to
LACAvšechno zlé v sobu puekonal,
LACAvšechno, ze tys so mnou,
LACAze tys so mnou!
LACAŠtevu jsem, jak so patuí
LACApozval na naši svatbu,
LACAna naši svatbu.
LACASlíbil, ze dojde jako
LACAbratr i s Karolkou.
LACAA hen... uz jsou tu!
KAROLKAPánbuh rau dát dobrý den,
KAROLKAPánbuh rau dát dobrý den!
KAROLKAŠteva se tak dlouho
KAROLKAzadrzel se strojením,
KAROLKAjako kdyby se mu nohy
KAROLKAk zemi lepily!
KAROLKAVinšuju vám, vinšuju vám,
KAROLKAaby vim dal Panbuh štustí
KAROLKAa bozího pozehnání,
KAROLKAa bozího pozehnání!
KAROLKAJá se budu dnes na tebe
KAROLKAzkormoucenu dívat,
KAROLKAze to také na mne dojde
KAROLKAjít ku oltáui.
KAROLKAJen škoda, jen škoda,
KAROLKAze si to tak jako múduí
KAROLKAbez muziky odbýváte!
KAROLKAA vuil, Števo, vinšuj ty!
ŠTEVAJá to tak neumím
ŠTEVAjako Karolka!
KAROLKAA vuil, Števo, vinšuj ty!
JENUFANo neškodí,
JENUFAtu podejte si s bratrem ruce!
JENUFAKazdý z vás mí nuco
JENUFApukného na sobu.
JENUFATy, Števo,
JENUFAsvou tváunost,
JENUFAa Laca tu dobrou bozí duši!
KAROLKAJenom ty ještu
KAROLKAŠtevovi napovuz,
KAROLKAzé je pukný;
KAROLKAbez toho neví, co vyvádut!
JENUFATaký dutina on by ještu bylu
LACAKdy vy budete mít veselíu
ŠTEVAZrovna za utrnáct dní.
KAROLKAI ha, budu-li já jenom chtít!
KAROLKATueba tu ještu odpravím.
KAROLKABez toho mne lidé strašejú s tebou!
ŠTEVATy bys do dopravila,
ŠTEVAzivot bych si musel vzít!
JENUFAVidíš, Števo,
JENUFAto je tvoje pravá láska!
JENUFABodajt’ by tu nikdy
JENUFAnezabolela, nezabolela!
MAYORTo bylo uákého,
MAYORto bylo uákého prohlízení!
KOSTELNIUKAŠteva je tu!
KOSTELNIUKADošel zas urobit
KOSTELNIUKAnujaké neštustí!
KOSTELNIUKAUprosili jste mne,
KOSTELNIUKAale nemohu ho vidut!
MAYORKdybych si nebyl zapálil
MAYORcigárku, uz by to hrabání
MAYORmne bylo dopálilo!
LACAKdyz Jenufa toho se dozadovala!
MAYORuádnu jste ji vybavila,
MAYORta uest se vám
MAYORMusí dát!
A PERSONPán Buh rau dát dobrý den!
GIRLSPán Buh rau dát dobrý den!
GIRLSNepozvali jste nás, my vás
GIRLSdlouho zabavovat nebudem,
GIRLSmy vás dlouho zabavovat
GIRLSnebudem, nebudem...
A PERSONBar zádného veselí
A PERSONnestrojíte, puece jsme
A PERSONse zdrzet nemohly,
A PERSONabychom nešly Jenufe
A PERSONvinšovat a zazpívat!
GIRLSMy vás dlouho zabavovat,
GIRLSnebudem, nebudem!
A PERSONToz vám obuma vinšujeme
A PERSONtolik štustí, co je
A PERSONkapek v hustém dešti.
GIRLSToz vám obuma vinšujeme
GIRLStolik štustí, co je
GIRLSkapek v hustém dešti.
A PERSON & GIRLSA ted’ si zazpíváme!
GIRLSA ted’ si zazpíváme!
GIRLSEj, mamko, mamunko moja!
A PERSON & GIRLSZjednejte mi nové šaty
A PERSON & GIRLSjá se budu vydávati. Ej!
GIRLSEj, dcerko, dceruško moja!
A PERSON & GIRLSNechaj toho vydaváua,
A PERSON & GIRLSvšak si ešue hrubu mladá.
GIRLSEj, mamko, mamunko moja!
A PERSON & GIRLSTaké vy jste mladá byly,
A PERSON & GIRLSráda jste se vydávaly.
MAYORDobue jste to zazpívaly,
MAYORdobue, dobue, dobue!
A PERSONA to si od nás vezmi, Jenufo!
JENUFADukuju, dukuju vám z celého srdce!
JENUFATak mile mne to dojalo!
LACAPan faráu, pan faráu
LACAnakázali puijít do kostela
LACAzrovna v devut!
MAYORToz si jen pospíšte
MAYORs pozehnáním, aby uz to šlo!
LACAUctivo vás prosím, uctivo
LACAvás prosím o pozehnání.
BURYJAToz já vám zehnám,
BURYJAve jménu Otce, Syna aj
BURYJADucha svatého. Ty, Laco,
BURYJAmne zle nevzpomínej!
MAYORA vuil, Kostelniuko,
MAYORvy to asi dokázete
MAYORjak velebníuek!
A WOMENChud’átko!
A WOMENNujaká bestyja uniuila dít?!
A MANKerá bezboznica to urobila?
KOSTELNIUKACo díteu
JANORychtáui, hledají vás!
MAYORA co jeu Coze tou
KOSTELNIUKACo s dítutem tam kuiuejí?
ŠTEVACo se duje?
JANOVy to ještu nevíte?
JANOSekáui z pivoraru našli
JANOpod ledem puimrzlé
JANOdit?!
PEASANTSÓ hruza! Ó hruza! Ó hruza!
JANONesou ho na desce,
JANOje jako zivé v peuince,
JANOv povijáku,
JANOna hlavu uervenou pupinu.
JANOTo je na hruzu,
JANOto je na hruzu;
JANOlidé nad tím nauíkají,
JANOnad tím nauíkají.
JANOÓ pobuzte! Ó pobuzte!
KOSTELNIUKAJenufa...
KOSTELNIUKA... neodbíhaj,
KOSTELNIUKAó, neodbíhaj!
KOSTELNIUKA...Drzte mne, braute mne!
BURYJAAle dcero moje!
KOSTELNIUKADrzte mne, braute mne!
BURYJAAle dcero moje!
KOSTELNIUKADrzte mne, braute mne!
BURYJADcero zase blouzníš!
KOSTELNIUKATo jdou pro mne, pro mne!
KAROLKAŠtevo, to je ti strašné
KAROLKASvatba pokazena...
KAROLKAJá být nevustou, plakala bych.
JENUFAÓ Boze, muj Boze,
JENUFAto je muj chlapuok!
ŠTEVAJak by mi ten kuik nohy
ŠTEVAPod’ tal, a úzko je mi vuil.
LACAJenufa, Jenufa!
JENUFAPust’ mne!
LACAVzpamatuj se, vzpamatuj se!
LACACo tu to hrozného napadlo!
LACALidé to slyší!
JENUFAPust’ mne!
LACAÓ vzpamatuj se!
JENUFAPust’ mne, to je Števuška,
JENUFAmuj chlapuok, muj, muj!
JENUFAHa, vidíte, jeho poviják,
JENUFAjeho uepuáuek! Sama jsem
JENUFAho ze svych pantlí popravila!
MAYORSlyšíš rychtáui!
MAYOROni o tom vudí!
JENUFAEj lidé, Kterak jste
JENUFAho dopravilau
JENUFABez truhelky, bez vuneuku!
A PEASANTJezíši Kriste! Jezíši Kriste!
JENUFACo mu pokoja nedáte?
A PEASANTTak utratila svoje dít?!
JENUFAKdesi ve snuhu a ledu s ním, gúlali!
MAYORTo uz jsem snad bar
MAYORbez pánu na stopu!
MAYORJá musím byt první puuád...
PEASANTSKamením po ní!
PEASANTSKamením po ní...
JENUFAŠtevo, mlynáui,
JENUFAbuz za nima, honem buz,
JENUFAto je tvoje dít?!
MAYOR... a, a raduj bych
MAYORse nevidul!
PEASANTSKamením po ní!
PEASANTSKamením po ní...
LACAJenom se odvazte nukdo se jí dotknout!
LACAzivot vás to bude stát!
PEASANTSKamením po ní!
LACAPustí vás dobiju!
KOSTELNIUKAJeštu jsem tu já! Vy niueho
KOSTELNIUKAnevíte! To muj skutek,
KOSTELNIUKAmuj trest bozí!
PEASANTSKostelniuka! Kostelniuka!
KOSTELNIUKAJá jsem dítu
KOSTELNIUKAJenufuino uniuila...
PEASANTSKostelniuka!
KOSTELNIUKA... já samotná.
KOSTELNIUKAJejí zivot, její štustí
KOSTELNIUKAchtula jsem zachránit.
KOSTELNIUKATiskla se na mne hanba,
KOSTELNIUKAze jsem pastorkyni
KOSTELNIUKAdo zkázy dochovala!
KOSTELNIUKATys, Boze, to vudul,
KOSTELNIUKAze to nebylo k snesení,
KOSTELNIUKAze by se místo dítute
KOSTELNIUKAutratily zivoty dva...
KOSTELNIUKAJenufa nebyla ve Vídni,
KOSTELNIUKAjá jsem ji schovávala,
KOSTELNIUKAomámila, dítu vzala,
KOSTELNIUKAk uece zanesla, a v prosekaný
KOSTELNIUKAotvor vstruila.
PEASANTSJezíši Kriste!
KOSTELNIUKABylo to veuer.
KOSTELNIUKAOno se nebránilo...
KOSTELNIUKAani nezapíplo... Jen jako
KOSTELNIUKAby mne na rukou pálido...
KOSTELNIUKAa od té chvíle cítila jsem,
KOSTELNIUKAze jsem vrazednice.
PEASANTSJezíši Kriste,
PEASANTSto ze Kostelniuka!
KOSTELNIUKAJenufu jsem potom uekla,
KOSTELNIUKAze její dítu v
KOSTELNIUKAbezvudomí umuelo!
JENUFAEj mamiuko, pod led,
JENUFAoch! Nechte mne!
KOSTELNIUKAOch slitujte se nad ní,
KOSTELNIUKAnehaute jí..
KOSTELNIUKAOna je nevinná
KOSTELNIUKAMne sud’ te,
KOSTELNIUKAmne kamenujte, bídnou!
KAROLKAŠtevo, to ty máš na svudomí?
KAROLKAMamiuko, mnu je tak tuzko k zamdlení.
MAYORKarolka moja! Karolka moja!
KAROLKAVyved’ te mne ven,
KAROLKAjá za Števa nepudju...
LACAOch, Boze muj Boze muj,
LACAjá jsem toho puíuina,
LACAjá ti to líco zohavil,
LACAaby tu Števa nechal,
LACAa tak potom všechno
LACAdošlo na to neštustí!
KAROLKA... raduji bych to vody
KAROLKAskouila. Pojd’ me dom!
PASTORATo je na nuho trest.
PASTORAZádná duvuica za nuho
PASTORAnepujde co by jen
PASTORApoctivá cikánka byla!
JENUFAVstaute, pustounko moja!
JENUFADosti smrtelného ponízení
JENUFAa muk vás ueká!
KOSTELNIUKAKam mne pozdvihuješ?
KOSTELNIUKAVíš, ze mne povedou?
KOSTELNIUKANe, ne. Já nesmím!
KOSTELNIUKAOni by tebe soudili, Jenufo!
JENUFAA ta moje pustounka,
JENUFAuz to chápu, uz to chápu,
JENUFAnení proklínáni hodna.
JENUFANezatracujte jí!
JENUFADopuejte jí uasu k pokání!
LACAJenufka,
LACAneušel ti rozum s cesty?
JENUFAAji na ni Spasitel pohlédne!
KOSTELNIUKAOdpust’ mi jenom ty,
KOSTELNIUKAodpust’ mi jenom ty,
KOSTELNIUKAvuil uz vidím,
KOSTELNIUKAze jsem sebe milovala
KOSTELNIUKAvíc nez tebe.
KOSTELNIUKAVuil uz nemuzeš volat:
KOSTELNIUKA"Mamiuko, aj mamiuko!"
KOSTELNIUKAtys nemohla dudit moji
KOSTELNIUKApovahu, moji krev,
KOSTELNIUKAa já z tebe vuil beru sílu...
KOSTELNIUKAChci trput, trput!
KOSTELNIUKAAji na mne Spasitel pohlédne!
JENUFAPánbuh vás potuš!
KOSTELNIUKAPojd’ te, rychtáui!
KOSTELNIUKAVed’ te mne!
JENUFAPánbuh vás potuš!
JENUFAOdešli.
JENUFAJdi také!
JENUFAVšak vuil vidíš,
JENUFAze s mým budným zivotem
JENUFAsvuj spojit nemuzeš!
JENUFABud’ s Bohem...
JENUFAa pamatuj si
JENUFAa pamatuj si,
JENUFAzes byl nejlepší ulovuk,
JENUFAnejlepší ulovuk, jehoz
JENUFAjsem poznala na svut?!
JENUFAZes mi zúmyslnu poranil
JENUFAto líco, to jsem ti dávno
JENUFAodpustila, to jsi huešil
JENUFAjenom z lásky,
JENUFAjako já... kdysi.
LACATy odejdeš do svuta
LACAza hodnujším zivotem
LACAa mne nevezmeš s sebou,
LACAJenufkau
JENUFAVíš, ze mne budou volat ke
JENUFAsoudu, ze kazdý se na mne
JENUFAs opovrzením podíváu
LACAJenufka
LACAjá i to pro tebe snesu,
LACAjá i to pro tebe snesu!
LACACo nám do svuta,
LACAkdyz si budeme na útuchuu
JENUFAO Laco, duša moja!
JENUFAO pojd’, o pojd’!
JENUFAVuil tobu mne dovedla
JENUFAláska ta vutší,
JENUFAco Pánbuh s ní spokojen!