Aj co to je za slaviček

Aj co to je za slaviček

co tak šumně zpiva:

a to je muj najmilejši,

ze mě se vysmiva.

Něvismivaj se ty ze mě,

z chudobnej děvuchy;

něnosim ja střibra zlata

ani drahe šaty.

Po prvni raz sem tě viděl,

jak si kravy pasla;

ty si se mi zalubila,

bo's šumně zpivala.

Po druhy raz sem tě viděl,

jak's věneček vila;

prosil sem tě o věneček,

ty's mi ho nědala.

Po třeti raz sem tě viděl,

jak's ruže trhala;

prosil sem tě o ružičku,

ty's mi ju nědala.

Aj, dala si, aj, dala si,

vršky si strhala;

z teho sem, děvucho poznal,

že je laska mala.