Bože dálný, nesmrtelný
Janáček, Leoš
Bože dálný, nesmrtelný,
proč's cigánu život dal?
By bez cíle blúdil světem,
štván byl jenom dál a dál?
„Rozmilý Janíčku,
čuješi skřivánky?
Přisedni si přeca
podlevá cigánky!“
Truchlá pěsnička
srdcem hýbala.
Bože mocný, milosrdný!
Než v pustém světě zahynu,
daj mi poznat, daj mi cítit,
daj mi cítit, daj mi cítit.
Smutná pěsnička
srdcem hýbala.
„Pořád tady enom
jak solný slp stojíš,
všecko mi připadá,
že sa ty mne bojíš.
Přisedni si blížej,
ne tak zpozdaleka,
či ťa moja barva
přeca enom leká?
Nejsu já tak černá
jak sa ti uzdává,
gde nemože slnce,
jinší je postava!“
Košulku na prsoch
krapečku shrnula,
košulku na prsoch
krapečku shrnula,
jemu sa všecka krev
do hlavy vhrnula.