Putovali hudci

Putovali hudci, tři švarní mládenci,

Putovali polem, rozmlouvali spolem.

Uhlédli tam dřevo, dřevo javorové,

na husličky dobré.

"Pojd'me my ho st'ati,

Húsli nadělati,

budú z něho, budútrje húsle hlasné!"

Ponejprv zarubli, dřevo zesínalo,

podruhé zat'ali, dřevo zaplakalo,

potřeti zat'ali, dřevo promluvilo:

"Nerubejte, hudci, přešvarní mládenci,

nejsem já to dřevo, jsem já krev a tělo,

kořen vykopejte, otci mně dodejte,

otcovi na radost a matce na žalost.

Ta mne zaklnula, že jsem s milým stála!"

Ó, neščasná máti, která klne děti!