V cizině
B. Martinů
Já žil jsem v dálné zemi tak sám a vzdálen.
Luny svit stříbrem se lesk kol mého lůžka v trávě,
i vzhléd jsem výš, a zprvu mnil,
že v jíní zásvit zoře kolem třpytně plá.
Pak ale chápal jsem, toť měsíc, toť měsíc!
A tvář jsem zas schýlil do měkkých trav
a kynul z dálky rodný kraj můj mi vstříc