Září

Můj bratr dooral a vypřáh koně

a jak se stmívá věrnému druhu hlavu do hřívy položil,

tiše pohladil mu šíji a zaposlouchal se co mluví kraj:

zní zvony z dálky tichým svatořečením,

modlitba vesnic stoupá chladným šerem.

Duch země zpívá. Duch země zpívá.

ůzkost, víra, bolest, v jediný chorál se slily a letí k věčnému.

Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím!