Sestra Paskalina

Ach, Bože můj všemohoucí,

ráčil's mě na svět stvořiti!

A jako to polní kvítí,

na které milo patřiti.

A pokud jsou mladá léta,

kvítí to pro mne rozkvétá.

A jak přijdou stará léta,

To se duše, to se leká.

Vidím onu smrti smutnou,

vidím střelu přeukrutnou.

Ach, jak ona míří po mně,

ohnivým šípem střelí do mě.

A jak duše z těla vyide,

tak před soudce smutná přijde.

Pán ji bude ukazovat ruce,

nohy probodené,

svaté boky, otevřené.

"Pohled', člověče ubohý,

na svou duši jsi nedbalý.

Jak jsem pro tebe pracoval,

než jsem tě já z pekla pojal!

A ty's nebyl tomu vděčný,

musíš nyní v oheň věčný!"

Ach, Pane Ježiši Kriste,

ved' nás po té svaté cestě

Ave Maria, gratia plena,

Dominus tecum, benedicta tu,

Matičko Boží, neopouštěj mne,

a odpust' všechny hřichy moje

v hodině smrti. Amen.