Po mátušce, mocné Volze

Po mátušce, mocné Volze

celou široširou dálí,

pohoda se rozesmála,

čistá pohoděnka krásná!

Na vlnách nic není zříti,

jenom černá loď se kývá.

U kormidla vysedává

lodi pán, to v šatě zvláštním.

Kaftan hnědý na něm splývá,

kamizola z látky vzácné.

A tu pán všem rozkaz dává:

Veslem zaveslujte rázným,

po mátušce dobré Volze,

k Alenušky krčmě známé.

Alenuška vyšla z vrátek

se svou dcerkou milokrásnou.

"Nezazlívej, pane vzácný,

v čem si chodí, v tom tě vítá:

v košilence z tenké tkáně,

v blavněné jupce pouhé!"