Vy všichni, kdo jste stistněni

Dvořák, Antonín

Vy všichni, kdo jste stistněni,

již pojd'te, pojd'te ke mně,

zde složte s beder útrap

tíž a zapomeňte jemné.

Já lásky říš zde založil,

kde druh se k druhu vine,

a vše co má kdo na srdci,

to v pěkných písních plyne.

Zde nezná soka závistník,

zde řeč jak píseň sladká,

zde lev je krotký beránek

a dravci holoubátka.

Zde léky všechněm útrapám,

zde srdce věčně mladne,

zde neopadá růže květ,

a nepřátelství žádné.