Pod růžovým v poli keřem zrodila se Jana

Pod růžovým v poli keřem zrodila se Jana,

zrodila se, vrostla, kvete jako růže planá.

Jako planá růže kvete, jako planá voní,

v její klín so moje hlava ráda v soumrak kloní.

Jano, moje Jano!

Co mi černou hlavou těká, co v ní divě víří,

vroucím Jana obejmutím skonejší a smíří,

a co v ňadrech rozplakáno a co v ňadrech vzlyká,

lečit umí políbením líp než ostřím dýka.

Líbej, líbej, Jano!