Dva

Šla, nesouc pohár v dlani jen

– jak její rty byl vykrojen –

tak lehká a tak jistá byla,

že ani kapky neulila.

Tak silnou, pevnou ruku měl,

na mladém, bujném koni jel

a letmým stiskem koleny

ho přiměl, by stál, zpěněný.

Když ale lehký pohár měl

vzít do své dlaně z její dlaně,

tu těžký oběma byl rázem:

chvěla se ona, on se chvěl,

jich ruce míjely se maně

a temné víno teklo na zem