Slavíčku mů j nepěj zde

Slavíčku můj nepěj zde

před tím oknem mým

do lesa však let mi.

Do místa rodného.

Let mi pod okno mé

dívky dušinky

věrne ji zazpívej

o moji tesknote.

Řekni ji bez ni

jak vadnu a usychám

jako před jesení

tráva na stepi

Bez ni mi v noci

jest mesíček zamračen

bez plamene v půlden

kráčí slunéčko.

Bez ni kdožpak mne

kde přijme laskavě.

V čí hrud skloním

já svou hlavu k oddechu?

Bez ní na čípak řeč

já se usměji?

čí mně písen čí pozdrav

bude pak po srdci?

Pročpak ti můj slavíčku pět

pod tím oknem mým

Let mi let ty mi

k mé dívce dušince.