Stáří
B. Martinů
Kdys ozdobil můj tmavý vlas
sníh květů vichrem setřesený.
Ó, jak to bylo plno krás!
Ó, jak to bylo plno krás! Ach!
Však sníh, jenž zdobí dnes můj vlas,
květ již netkal větrem zanesený.
Ne! Den po dni, rok rokem zas.
Jej tkal den po dni, rok s rokem zas. Ach!