Dejte klec jestřábu ze zlata ryzého;

Dvořák, Antonín

Dejte klec jestřábu ze zlata ryzého;

nezmění on za ni hnízda trněného.

Komoni bujnému, jenž se pustou žene,

zřídka kdy připnete uzdy a třemene.

A tak i cigánu příroda cos dala:

k volnosti ho věčným poutem, k volnosti ho upoutala.