In Memoriam Alexandry Čvanové

Kde bloudí vaše píseň,

líbezná paní z daleka?

Stříbrnou, hebkou nit vašeho hlasu

ledová ruka přervala.

Jenůfko s líčkem jablůčkovým,

Rusalko bledá lněných vlasů,

tak jste nám v duši zůstala.

Tam nad schodištěm v divadle

Na hradbách, pod víkem skleněným,

s úsměvem změněným,

když v rakvi uviděli jsme vás spící,

tam mezi kyticemi, ta vaše píseň stříbrná

již k blankytu se vznesla holubicí

a unikala naší zemi...

Líbezná paní s něžnou tváří,

kde jste jen?

Za clonou hvězd, tam v modré dálce,

v modré dálce?

Kdybyste věděla, jak v onen den váš

Vodník plakal... po Rusalce!