Pobídka

... A vezmi ruku mou a pobídni mne v chvat,

můj trinci: vyjděme rychle a kradí.

Ať zrak náš o mrtvoly nezavadí;

ať nezřím to, co plálo a co jsem miloval,

stydnout a vychládat.

Časněji zemřít než druzí, odejí včas,

v tom věecko vždycky je, v tom věecko je...

Kdo víno pil, ať nikdy se netkne patoků,

přezírá pomyje, kdo víno pil!

Já na Olympu seděl, žil s bohy při kvasu,

ret smáčel v nektaru, já bil se o krásu;

mne mezi vepře neklaď, ni hadry, ěpínu, pastuchy:

Veliký, ó, Stozářný, ó, Stoduchý! Stoduchý!