Pomořané

Dvořák, Antonín

Lajma křičí, Lajma ryčí,

bosa běhajíc po horách.

Na horu vystoupivši

uhlédla jsem tři rybáky

pomořany blízko moře.

Neviděli jste bratříčka

na vysokém moři?

Ej, děvčátko, lilijátko,

u dna moře hlubokého

utonut spí tvůj bratříček,

písek hryže jeho líce,

vlna vlásky mu promývá.

Pomořané, kmotříčkové,

nevylovíte bratřícka

z moře hlubokého?

Zač jej máme vylovit?

Jednomu dám pás hedvábný,

druhému dám prsten zlatý,

třetímu nemám co dáti,

s třetím pak se smluvím sama,

s mladým korábníkem.

Korábník je muž statečný,

umí lodí spravovati

po větru i proti větru.

Jakž se vyhneš, uvaruješ

před nepřáteli svými?