Pomořané
Dvořák, Antonín
Lajma křičí, Lajma ryčí,
bosa běhajíc po horách.
Na horu vystoupivši
uhlédla jsem tři rybáky
pomořany blízko moře.
Neviděli jste bratříčka
na vysokém moři?
Ej, děvčátko, lilijátko,
u dna moře hlubokého
utonut spí tvůj bratříček,
písek hryže jeho líce,
vlna vlásky mu promývá.
Pomořané, kmotříčkové,
nevylovíte bratřícka
z moře hlubokého?
Zač jej máme vylovit?
Jednomu dám pás hedvábný,
druhému dám prsten zlatý,
třetímu nemám co dáti,
s třetím pak se smluvím sama,
s mladým korábníkem.
Korábník je muž statečný,
umí lodí spravovati
po větru i proti větru.
Jakž se vyhneš, uvaruješ
před nepřáteli svými?