Huslař

Dvořák, Antonín

Já jsem huslař přeubohý,

nemám jen tu hřivnu,

a přec všudy se mi daří,

kam širákem kývnu,

Kam paličku poodložím,

trávník pučí avete,

a když slačik strunky hladí,

radost letí světem.

Mé píseňky polní kvítí,

ono ňadra zdobí,

děvčátka z těch sladkých zvuků

pérečka si zrobí.

Nedbám věru o nikoho,

třeba bez osochu,

je v kytici dozajista

plných květů trochu.

A v každičkém takém květu

pohar šumné vůně,

by se těsil, kdo na lásku

v srdélenku stůně.

By se těsil, komu slzy

Napadaly k líčku,

pro tu milou, milučičkou

naši svobodičku.