Huslař
Dvořák, Antonín
Já jsem huslař přeubohý,
nemám jen tu hřivnu,
a přec všudy se mi daří,
kam širákem kývnu,
Kam paličku poodložím,
trávník pučí avete,
a když slačik strunky hladí,
radost letí světem.
Mé píseňky polní kvítí,
ono ňadra zdobí,
děvčátka z těch sladkých zvuků
pérečka si zrobí.
Nedbám věru o nikoho,
třeba bez osochu,
je v kytici dozajista
plných květů trochu.
A v každičkém takém květu
pohar šumné vůně,
by se těsil, kdo na lásku
v srdélenku stůně.
By se těsil, komu slzy
Napadaly k líčku,
pro tu milou, milučičkou
naši svobodičku.