Převozníček

Šly děvčátka na jahody,

a to pořád podle vody.

Nadešly tam převozníčka,

přešvárného šohajíčka.

Oj, Janíčku, převozníčku,

převez ty nás přes vodičku.

Všecky panny popřevážal,

jenom svoju milú nechal.

Oj, Janíčku, převez i mňa,

Zaplatím ti jako jiná.

Nemám čluna, ani vesla,

všecko mi to voda znésla.

Máš ty člunek a i veslo,

ale tebe blúdí pestvo.

Sedni, milá, na lodičku,

převezu ťa přes vodičku.

Jak dojeli prostřed vody,

stupoval jí do slobody.

Nestupaj mně do slobody,

než mia dovez na kraj vody.

Jak dojeli na krajíček,

vyhodil ju na trávníček,

ruce, nohy jí urúbal,

černé oči jí vylúpal.

Odešel ju na půl míle,

počuval ju, živa-li je.

Vrš plakala, vrš zpívala,

vrš na Janoška volala.

Ach, Janíčku, srdce moje,

kam si poděl nohy moje?

Tam jsú tvoje bílé nohy

u Dunaja na tom poli.

Vrš plakala, vrš zpívala,

Ach Janíčku, srdce moje,

kam si poděl ruce moje?

Ach, Janíčku, srdce moje,

kam si poděl oči moje?

Ach, Janíčku, srdce moje,

kam si poděl vlasy moje?

A ty tvoje černé vlasy

po Dunaju větr plaší.