Každý den

Každý den přijde a jde dále.

Jdi, a podej jemu květ, zdobu vlasů mých, druhu můj.

Kdyby ptal se, kdo květ jemu dává,

ó prosím tě, jemu nezraď mé jméno,

neboť přijde, jde však dále.

Hle, sedá si v prach pod onen strom.

Lůžko tam jemu uprav květnaté, příteli můj!

V jeho oku je smutek, jeho pohled rozteskní srdce mé.

Mně tají, co v mysli má;

jen přijde, a jde dále...