Slunce

L. Vycpálek

Na táhlé stráni klečí zástup v tmách,

je v cárech každý, rozedrán a bos.

Hle vpadlé tváře krví sotva žhnou.

A všechny hlavy pnou se výš.

A všechny oči hledí v prázdno.

A všechny ruce spiaty pevně.

Slunce! Slunce! Slunce!