Nokturno z G-dur

Tmou větřík hrá a sviští rákosím.

Od zahrad k vodě svůj květ šeřík shýbá.

Já v člunu toužím sám, kdy schůdky zlíbá

tvých kručků vánek? Táhle branka zní.

Tmou větřík hrá a sviští rákosím.

Tmou vítr lká a láská člunu přiď...

na vlnách noc. Svírej mne paží svou,

dej svých mi prsů mládí, jímž tak žhnou...

mne spíjí šíje běl, nach rtů a žár!

Tmou vítr lká a láská člunu přiď...

Tmou vítr pílí chvějným rékosím.

„Ranní pták... slyš! i z té vášně zbuzení?“

„Ty štkáš!“ „Já pláči sladkou žalostí.“

Jak měsíc plá zaskřípla branka v ráz...

Tmou větřík hvízď a kvílí rákosím.