Ó, naší lásce nekvete

Dvořák, Antonín

Ó naší lásce nekvete

To vytoužené štěstí:

A kdyby květlo, na světě

Nebude dlouho kvěsti.

Pročby se slza v ohnivé

Polibky vekrádala?

Proč by's mě v plné lásce své

Ouzkostně objímala?

Ó trpké je to loučení,

Kde naděj nezakyne:

Tu srdce cítí ve chvění,

Že brzo bídně zhyne.