Ó, naší lásce nekvete
Dvořák, Antonín
Ó naší lásce nekvete
To vytoužené štěstí:
A kdyby květlo, na světě
Nebude dlouho kvěsti.
Pročby se slza v ohnivé
Polibky vekrádala?
Proč by's mě v plné lásce své
Ouzkostně objímala?
Ó trpké je to loučení,
Kde naděj nezakyne:
Tu srdce cítí ve chvění,
Že brzo bídně zhyne.