Pérečko

Janáček, Leoš

Stóji šohaj pod naším okénkem,

ťuká na mňa svým złatým prsténkem:

puste ňa ven, má mamičko dobrá,

půjdu k němu na dvě, na tři słova.

Má mamičko, prosím vás pro Boha,

už sem mu aj pérečko uviła;

jak mu svědčí za jeho klobúčkem,

jak mé líčko s jeho pravým líčkem.