Pérečko
Janáček, Leoš
Stóji šohaj pod naším okénkem,
ťuká na mňa svým złatým prsténkem:
puste ňa ven, má mamičko dobrá,
půjdu k němu na dvě, na tři słova.
Má mamičko, prosím vás pro Boha,
už sem mu aj pérečko uviła;
jak mu svědčí za jeho klobúčkem,
jak mé líčko s jeho pravým líčkem.