Stesk

Aj zerzaj, zerzaj,

muj koničku vrany,

přes pole jeduci,

aby usłyšeła

moja najmilejši

v komurce seďuci.

Jak ho usłyšeła,

zapłakať museła

o koňa vraneho,

nětak o konička,

jako o Janička,

Janička švarneho.

Svitiło słunečko

na me okenečko,

od pulnoci měsiček

ach, že už mi zarust

od meho miłeho

přes zahradku chodniček.