Červený slunečník

Na cestě v neděli červený slunečník zahořel,

veliký máku květ.

Za květem hleděl jsem štastný a zmámený,

větry jej odnesly ale hned.

Ty, květe hořící v tmu vlasů hlubokou,

Proč plul jsi váhavě od cesty mé?

Tvé stíny krvavé a mladou červeň tvou

já dávno miloval u Paní tvé.

A jak jsi ztratil se tam dolů červený,

já, který čekal na Paní tvou,

někde v svém citu hluboko zraněný,

viděl jsem odít se tě krví mou...