Nové jaro
J. Foerster
To dýchlo na mne ještě jednou mládí,
ó černé oči, z vašich zřítelnich!
A to, co prchá, nic víc nenahradí.
Vy jediná, a nikdy, nikdy víc!
Náhoda, osud, určení či zdání,
ó, byl to jeden z krásných zázraků,
že potkal jsem vás cestou znenadání
a našel světlo do svých soumraků.
To dýchlo na mne ještě jednou mládí,
ó drahé oči, z vašich zřítelnic...