Nové jaro

J. Foerster

To dýchlo na mne ještě jednou mládí,

ó černé oči, z vašich zřítelnich!

A to, co prchá, nic víc nenahradí.

Vy jediná, a nikdy, nikdy víc!

Náhoda, osud, určení či zdání,

ó, byl to jeden z krásných zázraků,

že potkal jsem vás cestou znenadání

a našel světlo do svých soumraků.

To dýchlo na mne ještě jednou mládí,

ó drahé oči, z vašich zřítelnic...