Píseň beze slov

Když přicházíte, píseň ta jde s vámi,

do vzduchu z dálky blíž a blíž se chvíc,

tak jemná, jak by vítr klávesami jen hnul -- nic víc.

Slov není v ní; jen harmonie hravá mi v duši splývá

z jejích sladkých slok,

takt k té písni nevyřčené dává váš měkký krok.

Co dí ta hudba? Proč se narodila? Vím jen, že jest

a neptám se nic dál.

Vím jen, že divně tak jste krásná byla,

když jsem ji poslouchal.

Jakým ji textem možno podložiti?

Zní k vaší chvále němý zvonů kov, a přec je román celý,

celé žití v té písni beze slov!